Debut v národním týmu si odbyl na finské Karjale, po boku měl Miroslava Blaťáka, jenže nebyla to přiliš povedená premiéra, protože tehdejší kouč Vladimír Růžička ho po druhé třetině stáhnul. „Bylo mi o sedm let míň, byl jsem poprvé na nároďáku a možná jsem byl z toho trošku vyklepaný. Teď už je to jiné, nějaké zkušenosti jsem přeci jen nasbíral.“
On-linereportáž ZDE |
Aby ne. Z Karlových Varů, kde - jak říká - to všechno začalo, se přesunul do KHL. Strávil dva roky v Čerepovci, byl součástí projektu pražský Lev, teď je pro změnu v moskevském CSKA. Stal se pevnou součástí národního týmu, loni v Bělorusku byl nejlepším českým obráncem na světovém šampionátu a nominace by ho neměla minout i na ten květnový v Praze. Třeba přidá zlato, které si už na krk pověsil v roce 2010 v Německu. „Finále si člověk nezahraje každý rok. Možná to bylo jedno za celou kariéru. Je to takový zápas, který navždy zůstane v paměti.“
Zůstal i ten únorový z roku 2009, kdy na Švédských hrách dal Švédsku první reprezentační gól.Přesto doufá, že druhá stovka jeho startů začne přibývat. Že zdraví bude dál držet. „Stovka je skvělá pocta. Ale taky to ukazuje, že malinko stárnu. Je ale fajn, že mi celou dobu s výjimkou jednoho roku drželo zdraví, měl jsem podporu rodiny. Žena se pro mě obětovala s dětma, že jsem mohl vždycky reprezentovat.“
Ke stovce mu pak přímo na ledě arény ve Varech blahopřál Josef Řezníček, dnes ředitel extraligy a dřív Němcův karlovarský parťák, od kterého se tolik naučil. Přinesl mu dres se stovkou i soudek s pivem, který symbolizoval sto piv, které od sponzora dostal. Němec a Řezníček mají přátelský vztah, i proto si už pár dní před zápasem volali a Řezníček ho v dobrém rozmaru prosil: „Hlavně mi neříkej, že jsem tlustej.“ On se jen pousmál: „Trošku ho v tomhle poušťouchnu, ale on má teď jiné starosti.“
Při předávání dresu se na sebe vskutku usmáli, přidali přátelské plácnutí. Pak už ale začal boj proti Rusům. Němec ho bral prestižně, už dopředu se hecoval s asistentem trenéra sborné Igorem Nikitinem. „Říkal jsem mu, že jsme šestkrát prohráli a už si to nemůžeme dovolit posedmé. On odpověděl, že nám to co nejvíc znepříjemní, i když tam mají mladé kluky.“
