„Řeknu to na rovinu. Myslel jsem si, že už se mě tato kapitola nebude týkat. Ale otevřela se šance zabojovat o olympiádu, tak jedu,“ chystá se před dnešním srazem v Praze, který předchází středečnímu zápasu proti Finsku a následujícímu turnaji Channel One Cup v Moskvě.
Jedete na tento turnaj už s vizí, jak se sehrávat pro olympiádu?
Zatím na to moc nekoukám. Jedu tam hlavně s pokorou, ta u toho musí být. A taky si to užít, jako jsem si užíval každý zápas v reprezentaci. Hrát doma, ve vyprodané aréně, bude skvělé. Základem bude ukázat to nejlepší. Olympiáda je pak ještě daleko. Jedu tam s čistou hlavou – a co bude, to bude.
Jste klidný díky tomu, že jste s pozvánkou na moskevskou akci počítal dopředu?
Pravda je, že s Pepou Jandačem (trenérem národního týmu – pozn. red.) jsem byl v kontaktu už dřív. Chtěl mě vidět hrát, řešili jsme to, ale bohužel jsem byl se zraněním mimo hru. Když tedy první turnaj nevyšel, budu věřit tomu, že se povede ten druhý. Máme pro něj ty nejvyšší ambice.
Nerýsoval se váš comeback už na jaře před MS?
Rýsoval, nerýsoval... Po extraligovém play-off jsem toho měl plné zuby, měl jsem deset dní po otřesu mozku, takže jsem se kvůli tomu omluvil. Necítil jsem se na to, abych odehrál dlouhý šampionát.
Kdy jste začal sledovat vývoj v NHL ve vztahu k olympiádě, z něhož se dalo vyvodit, že se pro vás rýsuje pozvánka?
Ta šance existuje vždycky, ať hráči z NHL jedou, nebo ne. Turnaj bude ochuzený o ty nejlepší, což je velká škoda, protože ať jsou to od nás kluci jako Voráček nebo Pastrňák, nebo v jiných týmech Karlsson, Crosby nebo McDavid, tak se lidé na ně těší. Ti tam budou chybět. Bohužel se tak NHL rozhodla. Pro kluky z Evropy to může být životní šance.
Teoreticky pořád ještě trvá hrozba, že bude olympiáda nejen bez NHL, ale i bez KHL, případně bez Ruska.
Věřím, že to nenastane. Pak by ten turnaj byl, nechci říct špatný, ale ochuzený už citelně. Bez KHL by to bylo na pováženou. Pořád si myslím, že Rusové by tam měli být, a co jsem četl na jejich internetových stránkách, tak vím, že jejich hráči chtějí jet, chtějí reprezentovat a porvat se o co nejcennější medaili.
Dokonce se proslechlo, že kdyby KHL olympiádu bojkotovala, jsou někteří hokejisté připraveni v soutěži rozvázat smlouvy, aby mohli na OH být.
(přikyvuje) Víme, jak to v Rusku chodí. Jednání s kluby KHL nejsou zrovna jednoduchá. Párkrát jsem sám zažil ne přímo nátlak, ale doporučení, abych na nároďák nejezdil. Pořád jsem ale přesvědčený, že KHL v Pchjongčchangu bude a že to nejlepší z Evropy se ukáže na OH.
Vy osobně byste v Rusku skončil, kdybyste se měl rozhodnout, jestli hrát KHL, nebo jet na olympiádu?
Rozhodně.
Děláte si už teď přehled o tom, kdo jakou chystá sestavu, jaká bude šance pod pěti kruhy uspět?
Takhle o tom nepřemýšlím. Zbývají dva měsíce, může se stát spousta věcí. My bychom se měli starat sami o sebe, abychom jeli na olympiádu udělat co nejlepší výsledek.
Tým se vám rýsuje za daných okolností slušný, souhlasíte?
Jenže ty týmy tam budou hrozně vyrovnané. Ať to budou Švédi, kteří mají spoustu skvělých hráčů v KHL, Finové mají skoro celý tým z KHL. Kanaďani, kteří jsou ve Švýcarsku nebo v Rusku, jsou taky skvělí hráči. Já si myslím, že tenhle turnaj bude neskutečně vyrovnaný a bude rozhodovat každá chyba.
Pak můžou ve váš prospěch hrát roli zkušenosti. Nominace se rodí kolem hodně ostřílených válečníků.
(pokrčí rameny) Bohužel není čas na to, aby trenér dal šanci hráčům mladším, kteří vyletěli v extralize. Olympijský rok je strašně specifický. Trenér chce vybrat to nejlepší v zájmu výsledku, není čas na dávání příležitostí. To se změní zase po OH a mladí kluci, jako je třeba Nečas, by měli být vidět a zabojovat třeba o mistrovství světa.
Těšíte se na reprezentačních souhru s hráči, s nimiž jste odehrál nejedno mistrovství světa?
Se spoustou kluků jsem hodně prožil. Kuba Nakládal, Kuba Klepiš, Petr Koukal... s těma jsme toho prošli strašně moc. Na to se těším.
Může i po letech zafungovat někdejší chemie?
Známe se x let, s Klépou od nějakých patnácti. S ním jsme hráli přesilovky ve Lvu naslepo. Plus se na to nabalili mladší hráči, jako je Sekáč, jako je Nestrašil, kteří mají výkonnost na to, aby dostali šanci na olympiádě.
Jednoho skvělého spoluhráče máte denně v šatně Komety, a to Martina Erata. Co o něm můžete povědět?
Všichni ho znají jako klíčového hráče, který si řídí mužstvo, hlavně přesilovky. Je to puntičkář, chce mít všechno vyladěné ne na sto, ale na sto deset procent. Samozřejmě, co se týká olympiády, tak tam tu úlohu bude mít stejnou jako v Kometě. Aby to na něm stálo.
Věříte, že ta herní schémata, která chystá v klubu, budou fungovat i v mezinárodním hokeji?
Díky tomu, že svoje přesilovky studuje a ví, co chce hrát, pak svoje představy umí ostatním hráčům i předat. Aby všichni věděli, kde mají stát, jak Martin chce, aby to vypadalo, a aby ta přesilovka klapala tak, že z ní padají góly.
