O úmrtí uznávaného novináře informoval na Twitteru šéfkomentátor redakce sportu ČT Robert Záruba a také Česká televize.
„Muž, který rád posouval hranice, nic neměl za nemožné a pomohl objevit mnoho velkých věcí: nápaditý jazyk sportovní reportáže, krátké otázky, televizní debaty, sportovní kanál a Jardu Jágra,“ uvedl Záruba.
Pro Otakara Černého byla práce sportovního redaktora vysněným povoláním. Cesta k němu však byla klikatá. Studoval střední odbornou školu hutnickou, obor kování, válcování a tváření. Později byl studentem pedagogické fakulty se zaměřením na fyziku a matematiku. Dvacet let učil fyziku na kladenském odborném učilišti.
V letech 1969–1989 pracoval jako externí člen Redakce sportu, stálé místo neměl z kádrových důvodů, neboť během základní vojenské služby podepsal rezoluci na podporu Alexandra Dubčeka a proti vstupu spojeneckých vojsk.
Nezměnil to ani rok 1971, kdy vyhrál konkurz do Československé televize, ovšem odmítl vstoupit do KSČ, a proto i nadále působil jako externista. Při svých reportážích měl proto omezenou stopáž, a tak volil krátké otázky.
„Dva dva. Co vy na to?“
„Uznávám výtku, že to často nebyly otázky, protože neměly na konci otazník. Ale jemu šlo o to, aby řekl sportovec to, na co všichni čekáme a je jedno, mu položím minutovou otázku či na jen krátkou uvozovací větu, protože odpoví stejně,“ řekl pro iDNES.cz Robert Záruba.
Na přelomu 70. a 80. let rovněž zblízka sledoval hokejový růst Jaromíra Jágra. Černý totiž dělal vedoucího žákovského týmu, za který Jágr hrál, protože v něm působil i Černého syn, také Otakar.
V roce 1989 se stal Černý interním členem Redakce zpravodajství, kterou také vedl. V letech 1989–1997 moderoval politické diskusní pořady Debata a Co týden dal, kde proslul mimo jiné otázkou „A co na to občan?“
„Ta otázka není nabitá, ale je zcela v pořádku, protože debatě zastával pozici normálního člověka. Tenkrát se nenosilo ptát se politiků a to nejen na nepříjemné věci. A on se ptát začal,“ míní Záruba.
Po odvolání Iva Mathého z pozice generálního ředitele ČT (1998) odešel rovněž a začal se věnovat komentování v denním tisku. V letech 2000–2002 dělal tiskového mluvčího ministru zdravotnictví Bohumilu Fišerovi.
Muž, který rád posouval hranice, nic neměl za nemožné a pomohl objevit mnoho velkých věcí: nápaditý jazyk sportovní reportáže,krátké otázky, televizní debaty, sportovní kanál a Jardu Jágra.
Emeritní/navždy šéfredaktor naší redakce, Otakar Černý v noci zemřel. Hodně síly rodině
V roce 2002 se vrátil do České televize a působil jako šéfredaktor Redakce sportu, stál na spuštěním samostatného sportovního kanálu ČT sport, který 10. února slavil své 15. narozeniny. Byť sám Černý opakoval, ať se o nové stanici hlavně nemluví jako o „sportovním kanálu“, protože do kanálu patří odpad.
Komentátor Michal Dusík právě při 15. výročí v pořadu Branky, body, vteřiny uvedl: „Někdy se říká, že je Ota Černý otec tohoto programu, ale já bych řekl, že je matkou. Role otce po pěti minutách končí, zatímco matka se o program stará, než se narodí a pak ho vychovává. A to je přesně to, co dělal Ota Černý.“
V úterý pak Dusík na Twitter napsal: „Sport v ČT osiřel.“
V letech 2008–2013 Černý moderoval sportovní diskusní pořad Na slovíčko. V březnu 2013 odešel do důchodu.
Zůstal však emeritním šéfredaktorem sportovní redakce a dál psal pravidelná týdenní hodnocení. Dusík pro ČT24 vzpomínal: „Vždy opakoval, že správný otec chválí děti jen ve spánku. Takže největší pochvalou pro mě bylo, když řekl: Bylo to blbý jako vždycky.“
Osm let do roku 2011 působil v Komisi rozhodčích Fotbalové asociace České republiky, tradičně pronášel novoroční/silvestrovský přípitek po silvestrovských derby Sparta-Slavia.
Zároveň i v penzi psal, vydal publikace Divadlo na Kladně (2018) a Sport na Kladně (2020). Výrazně se podílel i na výstavě Kolébky hokeje, která je od června loňského roku v Síni slávy Českého hokeje.
