„Dnes jsou moderní různá motivační hesla a projevy. Pan Černý tím předběhl dobu, a navíc vždy uměl perfektně odlehčit atmosféru,“ vzpomíná David Čermák, dnes trenér kladenských hokejistů a tehdy člen zdejší generace, z níž vyrostli úspěšní hokejisté, světoví šampioni a olympijští medailisté.
Říkal mi: Bylo to blbý. A já věděl, že je to pochvala, vzpomíná Záruba na Černého |
Jejich hokejovou vášeň rozvíjel známý novinář a muž osobitých vyjádření Otakar Černý.
Je zvykem, že se o zesnulých mluví a píše jen hezky. Proto by teď nemělo úplně zapadnout, že právě on nezměřitelným, leč nezpochybnitelným dílem přispěl k výchově borců, kteří se zasadili o největší úspěchy domácí hokejové historie.
V roce 1977 se na kladenském zimáku sešla mimořádně nadaná parta capartů, do které patřil i jeho syn Otakar. A Černý pochopil, že s řádným vedením můžou jinoši dokázat velké věci.
„Vandroval do mě, ať v pézetce začnu trénovat přípravku. Že mi bude dělat vedoucího týmu a všechno zařídí,“ líčil pro MF DNES Karel Beran.
Kladenský hokejový táta zemřel. Jágra mohla trénovat i hajzlbába, říkal |
Tehdejší školník kladenského gymnázia se o hochy staral jako o vlastní. Mnozí z nich u Berana po večerních trénincích přespávali, na ledě je zase učil fígle a dovednosti.
Černý nenápadně pomáhal, vyprávěl historky, bavil i plísnil. Podporoval jejich zápal a odhaloval sportovní zákoutí. „Už tehdy jezdil točit s televizí a často nás bral s sebou,“ říká Čermák.
Na přelomu 70. a 80. let se s kamarády motal třeba kolem kabin fotbalových týmů pražské Dukly nebo Bohemky, které válely v evropských pohárech. „Plno kluků taky pak učil na učilišti. Byl to náš učitel, duše týmu a kamarád, kterému jsme vykali,“ dodává Čermák.
Výjimku měl pouze Jaromír Jágr. „Odmalička mi tykal. Od prvního okamžiku mi říkal Oto, ale byl to slušný chlapec,“ ujišťoval Černý a vzpomínal, jak nadaný mládenec z Hnidous při zápase po každé akci hledal otce. „Když něco zkazil, táta zakroutil hlavou a Jarda ji zase svěsil. Když se mu naopak něco povedlo, táta kývl a Jarda se usmál.“
Vlastně to nebyla jediná chvíle, kdy Černý zblízka pozoroval hokejovou hvězdu. Před deseti lety vznikla rozsáhlá publikace s názvem Zlatá kniha ledního hokeje. Jeden z dobových snímků připomínal, jak do Československa přiletěl obdivovaný kanadský kanonýr Maurice Richard, jehož obklopili lovci autogramů.
Muž vlevo je kanadská hokejová legenda Maurice Richard. Chlapec vpravo je 15letý Ota Černý. Setkali se při MS 1959, ktere "Raketa" navštívil. Fotka ze Zlaté knihy ledniho hokeje. https://t.co/5VCaKG7hy2
Jedním z nich byl právě Černý.
Docela trefně to ilustruje jeho nefalšovanou lásku ke sportu. I proto osm let hlídal jako člen fotbalové komise ligové rozhodčí. Později se stal i poradcem polského šéfa Listkiewicze, což nelibě nesl místopředseda svazu Berbr. „V Plzni mě jednou po ligovém kole fyzicky napadl u toalet a řekl: Ještě jednou sem přijedeš a dostaneš do držky!“ vylíčil Černý.
Fotbalový kmotr dobře věděl, jaké postavení a vliv měl Černý v tuzemském sportu.
