„Po posledním zápase doma s Hradcem už jsem byl trochu zklamaný a vyhlížel soupeře pro předkolo. Než jsem však stihl dojít do kabiny, tak Vítkovice daly gól a poslaly nás do čtvrtfinále,“ komentoval obrovský úspěch svého klubu jeho generální manažer a spolumajitel Dušan Salfický.
Soupeřem Dynama budou hokejisté Třince. Klub, který má každoročně ty nejvyšší cíle, bude v sérii jasným favoritem. „Doufám, že si to všichni užijeme. Ať už to skončí kdekoliv,“ říká Salfický.
Jaké jste vlastně měli cíle před letošní sezonou? Šestka to určitě nebyla.
Veřejně jsme hovořili, že chceme stabilizovat naše herní výsledky a nakouknout alespoň do předkola play off. Dnes už můžu říct, že se ten cíl podařil naplnit až nad rámec.
Kolik je za tím práce? Kromě hráčů jste určitě měli napilno i nahoře v kancelářích.
To vůbec nejde nějak změřit. Už pár let před tím tady každý z nás makal, aby to fungovalo a náš klub přežil a byl konkurence schopný. Musím říct, že v managementu zůstali jen ti, kteří měli zájem mi s tím ve skromných podmínkách pomoci a povedlo se. Dole v kabině jsem byl opřený o pány Miloše Holaně s Pavlem Markem, Otou Janeckým a další, kteří taktéž odvedli velké množství skvělé práce.
Na začátku sezony to ale vypadalo trochu jinak. Neuvažoval jste o odvolání Miloše Holaně?
Přišlo 12 nových hráčů, byl to obrovský zásah do kabiny. Všichni potřebovali čas. Přiznávám, že se objevovaly myšlenky na výměnu trenérů, ale rozhodli jsme se zachovat chladnou hlavu. Přitvrdit a v rámci ekonomických možností provést alespoň nějaké kosmetické změny v kádru. Od listopadu se to potom začalo otáčet. Dnes už můžu říct, že trpělivost se nám vyplatila.
Skládání kádru asi také nebylo jednoduché. Skončili jste až v dubnu, to už byl trh dá se říct přebraný, ne?
23. dubna. To datum asi nikdy nezapomenu (usmívá se). Nechci ale říkat, že to bylo o to složitější, spíš naopak. Možná právě proto, že jsme byli poslední, kdo vybíral, tak jsme museli do zahraničí. Do kabiny jsme přivedli charakterově úplně jiné hráče a asi to bylo nejlepší možné řešení. Snažím se v tom hledat jen pozitiva.
Nakonec je z toho čtvrtfinále. Co se vám honilo hlavou, když jste nezvládli poslední derby s Hradcem, ale přesto postoupili?
Když jsme po zápase s Litvínovem měli 73 bodů, tak jsem říkal, že desítka je hotová a cíl je splněný. Pak už jsem jen čekal, co bude dál. S Hradcem byli kluci zase svázaní tím, že měli na dosah šestku, a to se v tom duelu odrazilo. Už jsem vyhlížel soupeře pro předkolo a byl z toho trochu zklamaný. Nakonec jsme se však dokázali dostat do čtvrtfinále a najednou propukla obrovská euforie. I za kluky jsem moc šťastný.
Čeká vás Třinec. Poslední zápas u nich jste vyhráli 6:2. Může to být pozitivní?
Všechno se maže. Nepřikládal bych tomu žádnou váhu. Jako brankář pamatuji, když jsme někoho porazili čtyřikrát v sezoně a v play off s ním vypadli. Třinec může do vyřazovacích bojů přijít úplně s něčím jiným.
Co fakt, že začínáte venku?
Mluví se o výhodě domácího prostředí, ale já na to raději moc nesázím. Na domácí mužstvo je automaticky vyvíjen tlak, o to víc na Třinec, že je v sérii favoritem. Našemu mužstvu věřím. Kluci jsou schopni všeho.
Město zase po dlouhé době začíná žít hokejem. Vnímáte to ze své pozice?
Fanoušci jsou natěšení. Vidíme to už jenom na tom, jak rychle mizí lístky. Věřím, že bude vyprodáno a po těch letech, obzvlášť po loňsku, si to všichni užijeme. Ať se to zastaví kdekoliv.
