Proti Hradci to však byl další z řady rozpačitých večerů. Nahodil dvě trefy sám dal, při vyrovnávací z hole Čáslavy byl prvním gratulantem. Přesto po zápase nakráčel před novináře, opřel se o zeď a smutně vyprávěl o tom, jak hrozné bylo opakovaně vidět slavit Mountfiled výhru 4:3.
„Je to strašné. Takhle jsme tam měli šaškovat my. Hrajeme dole, a přesto přišlo deset tisíc lidí. Vyprodali arénu, a to je krásné. Za to fanouškům můžeme akorát poděkovat, ale body jsme jim nedali,“ mrzelo Nahodila.
Zase vám nechybělo mnoho k minimálně bodu. Nabudilo vás vyrovnání z kraje třetí třetiny?
Byli jsme v laufu a Hradec v tu chvíli neměl tolik šancí jako ve druhé třetině, kdy nás držel Brandon, kterému patří velký dík. Na to, zda jsme po vyrovnání měli chvilkový tlak, se ale nehraje.
Rychle jste šli přitom do vedení. Čím to, že jste si zase nechali dát hned za pár vteřin gól?
Bylo to na Spartě i s Plzní, kdy jsme dali gól, a hned při dalším střídání dostali. To se nesmí stávat. Říkáme si, že když jdeme na led, musíme hrát dobře dozadu a neinkasovat. Když se to pak stane, je to děsné.
Mohl jste si v přesilovce připsat hattrick. Nechtělo to v té ideální pozici počkat a lépe zamířit?
Nevěděl jsem, že hráč za mnou není. Motal se se Sejkem (Petr Sýkora), a až když jsem vystřelil, zjistil jsem, že byl okolo prostor. Dostal jsem puk dobře nalitý. Byla to chyba a musím to vyhodnotit lépe a hlavně trefit bránu. Kdybych mířil přesněji, mohla z toho být dorážka.
Hráli jste disciplinovaně, dvě vyloučení jsou dobrá vizitka...
To není útěcha, hraje se na góly a těch jsme dali o jeden méně, a proto jsme zase bez bodu. Ale makali jsme. Nedala se nám vytknout snaha nebo bojovnost. Ale vytváříme hrozné chyby, ať už to bylo před druhým, či třetím gólem. Vázne osobní odpovědnost, kvůli které dostáváme zbytečné góly. Nevím, kde je chyba, ale děláme strašné koniny, které se nesmí opakovat, ale opakují se pořád.
Jak náročné bylo dotahování dvoubrankové ztráty po psychické i fyzické stránce?
Bere to obojí síly, ale pořád jsme si říkali, že je to hratelné. Prohrávat v polovině zápasu 1:3 není prakticky nic. Je to o jednom gólu, který jsme dali. Pak jsme i vyrovnali, ale stejně prohráli. Takové zápasy, v nichž prohrajeme o gól, hrajeme pořád a hrozně nás sráží a ubíjí.
Vaše trefy tentokrát nevypadaly zcela na náhodu...
No, dvakrát se mi to odrazilo mezi kruhy, dvakrát jsem do toho plácl a spadlo to tam. Dal jsem dva góly, ale bylo to málo. Bohužel.
