Jaké jsou vaše pocity den po zápase, který pro váš tým skončil jednou z nejvyšších porážek v posledních letech?
"Musíme to brát rozumně. Letos jsme prohráli nejvíce 0:6 ve Vítkovicích a od té doby jsme více než pět gólů nedostali. Doufám, že ve Znojmě to byl momentální výpadek a že to nezanechá žádné stopy pro utkání s Havířovem."
Co bylo příčinou tak vysoké porážky?
"V tomto utkání nám nic nevycházelo, nic se nedařilo. Od prvních pěti minut se dalo poznat, že zápas nebude podle našich představ a že na ledě bude vládnout Znojmo. Začali jsme velice vlažně, nekoncentrovaně. Nebruslili jsme, stáli jsme a Znojmo svým nasazením nás absolutně ve všech činnostech přehrálo. V žádném okamžiku jsme nenašli sílu vzchopit se. Vypadá to, že na mužstvo padla v tomto utkání krize. Ta však potkala každé mužstvo, nejsme sami. Každý má právo na nepovedené utkání v rychlém průběhu soutěže. Byl bych rád, kdyby zůstalo jen u tohoto jediného zápasu."
Hned po utkání jste prohlásil, že kdyby to pravidla dovolovala, hodil byste na led ručník a jel domů. Že by byla lepší kontumační prohra 0:5...
"Prohráli jsme první třetinu 0:2, ale soupeř měl daleko víc šancí. Adam Svoboda v tu chvíli zabránil mnoha gólům. Hned v úvodu druhé třetiny jsme dostali dvě rychlé branky z přesilovky. V ten moment jsem věděl, že mužstvo nebude psychicky schopné se zvednout a že to vypadá na hození ručníku na led a konec."
Vyplývá z vašich slov, že jste ve Znojmě prožil nejhorší zápas na střídačce při svém současném působení u pardubického týmu?
"Dá se to tak nazvat. Byla tam vidět i taková bezmocnost. Hráči chtěli, ale opravdu to nešlo. Nám se vše odráželo, nechytili jsme jedinou přihrávku. Pokud jsme si přihráli, tak nám puk uskočil. Sráželi jsme se na hřišti, zakopávali o led, i když u nás nebyl soupeř. Výkon byl v tu chvíli katastrofální."
Překvapilo vás něčím Znojmo, nebo naopak vás spíše zaskočila hra vašich svěřenců?
"Při ranním pohovoru jsem řekl hráčům něco a přesně to se vyplnilo. Řekl jsem, že Znojmo bude chtít utkání rozhodnout hned v úvodu. Půjde do nás naplno hned od začátku, což se stoprocentně potvrdilo. Podařilo se mu dát góly, tím se uklidnilo a pokračovalo ve své hře. My jsme na to nebyli schopni zareagovat. Chtěl jsem od hráčů, aby se připravili na úvodní tlak soupeře. Upozornil jsem je na to, čím si ten tlak může soupeř vytvořit. Jednoduchá protizbraň na to, že všechny kotouče, které budeme mít v našem pásmu, jednoznačně budeme vyhazovat ven z třetiny. Hráči to nebyli schopni plnit."
Výsledky na ledě soupeře se v poslední době dají označit termínem střídavě oblačno. Proč se vám nedaří venku častěji bodovat?
"Je pravdou, že jsme v posledních zápasech venku příliš nebodovali. Hledáme příčinu, v čem by to mohlo být. Po dlouhé době jsme vyhráli ve Vítkovicích a mysleli jsme si, že by se to mohlo otočit. Asi je opak pravdou. Musíme si utkání rozebrat a podívat se, kde děláme chyby. Zda to je třeba v tom, že obrana nehraje tak stabilně jako ze začátku sezony. Nebo zda hráči myslí pouze na útok a zapomínají na hru ve středním pásmu. Teď nevím. Máme na to však přestávku, takže s tím zkusíme něco udělat."
Lze z toho vyvodit, že vašemu týmu svědčí spíše útočná hra?
"Myslel jsem si, že máme vyváženou obranu i útok. Vždyť máme druhý nejmenší počet inkasovaných branek v soutěži. Obrana tedy určitě není špatná. Nedá se říct, že bychom neuměli hrát dozadu. Soutěž je však dlouhá a možná trošku chybí síla. Ta je nutná pro bránění. My jsme schopni hrát útočně a rádi tak hrajeme. Které mužstvo by nehrálo rádo útočně? Ale možná nám chybí síla, ten půlmetr na dotažení hráčů dozadu. Tam je to už na vůli. Je možné, že vůle je podřazena síle. Ta chybí a není vůle to tam dotáhnout."
Zmínil jste sílu a únavu. Když Znojmo dalo dva góly z přesilovek a zvýšilo své vedení na 4:0, mysleli jste víc na odvrácení výrazné porážky, nebo v podvědomí hráčů mohla zvítězit myšlenka na ušetření sil pro další zápas?
"Po pátém gólu jsme nasadili čtvrtý útok. Byla tam vidět bezradnost, že nejsme schopni něco vytvořit. Proto jsme dali prostor dalším hráčům. Tím pádem jsme se snažili ušetřit nějaké síly na další utkání. Je však samozřejmé, že jsme nechtěli dostat osm gólů. Chtěl jsem zbytek utkání odehrát bez inkasované branky, ale bohužel jsme dostali v závěru dva góly. Tento výpadek mě hodně mrzí."
Berete tedy porážku ve Znojmě jako výjimečný zápas, nebo jste při něm objevil nějaké nedostatky, které se v poslední době opakují častěji?
"Ani v předchozích zápasech jsme nehráli v obraně dobře. Vždy jsme to však nějakým způsobem zvládli. Ve Vítkovicích nám soupeř nedal góly a my jsme se postupně zvedli. Tentokrát soupeř bohužel branky dal a my jsme se z toho už nedokázali dostat. Možná je jednou z příčin pomalejší rozjezd v zápasech venku."
Útočník Michal Mikeska prohlásil, že Pardubice jsou týmem, v jehož silách by měla být častější vítězství venku. Souhlasíte s jeho názorem?
"Souhlasím. Mužstvo je silné a určitě má na to, aby většinu utkání se soupeři ze středu tabulky vyhrávalo."
Nemůže současné postavení v tabulce dodávat hráčům až příliš klidu?
"Určitě ne. Musíme stále bodovat, protože po základní části nechceme být horší než čtvrtí, abychom měli určitou výhodu pro první kolo play-off. Pokud nebudeme vyhrávat, soupeři nás mohou velice snadno dohnat. Zápasů je ještě strašně moc. Nakonec i hráči jsou hodnoceni za získané body."
Přesto se stále držíte na druhém nebo třetím místě, i když bodové zisky z venku nejsou tak časté. Nemůže to vést k pocitu, že jedna porážka nic nezmění?
"Já si myslím, že ne. Hráči chtějí vyhrávat doma i venku. Nakonec to bylo vidět i ve Vítkovicích. Hráči už také chtěli sami konečně vyhrát. Když se nám venku nedaří, tak je to také mrzí a nedá jim to spát. Určitě nejedou někam dvě stě kilometrů s myšlenkou, že tam stejně nevyhrají. To je nesmysl."
