"Výsledek hovoří za všechno. Dostat 2:6 ve Varech, to není nic příjemného," přiznal Somík. On sám v zápase zase tolik nepohořel; začínal ve čtvrté lajně po boku mladíků Čípa a Rysa, ale trenér Zdeněk Venera jej postupně zapojoval do utkání čím dál tím víc. Mezi mantinely Somík nakonec strávil 15,5 minuty.
Připsal si druhou nahrávku na Radilův gól na průběžných 2:5 a na rozdíl od řady jeho spoluhráčů nenajdete u jeho jména minus ve statistice účasti při vstřelených a obdržených brankách. "Pomohlo mi, že jsem tam v úvodu zápasu nechodil ob střídání. Vždycky jsem se tak dokázal zregenerovat na další," líčil Somík. Rezervy v kondici a timingu nicméně přirozeně cítil. "Ale potom si tělo začalo pomalu zvykat a bylo to lepší a lepší," řekl.
Sval se zdá být v pořádku a nic nebrání tomu, aby do toho mohl jít naplno i dnes proti Plzni (od 18 hodin v ČEZ Areně). "Zatím to drží, zaklepávám. Nemyslel jsem na to v zápase, což je důležité. Mohl jsem se věnovat hře," podotkl šestatřicetiletý hokejista.
Co mohl během nevítané zápasové pauzy dělat? "Dal se trénovat vršek těla v posilovně a lehce kolo. Dennodenně jsem se připravoval, chodil na rehabilitaci, na laser, využíval jsem fyzioterapii. V podstatě jsem tak žil s týmem," popisoval Somík.
Po Varech vládla v kabině pochmurná nálada. "Není to nic valného. Psychicky se s tím musí každý vypořádat sám a nachystat se, je před námi těžký zápas. Musíme hrát poctivě v obraně a počkat si na vlastní příležitosti. Každý v kabině věří, že do toho dáme všechno a že budeme bodovat," uvedl Somík směrem k Plzni.
