„Od hráčů čekám větší úroveň silového hokeje. Že budeme zvládat osobní souboje s těmi nejlepšími, nebudeme odpadávat, nebudeme mít problémy s fyzickou připraveností,“ říká kondiční specialista Patrik Hrubý, který ve Zlíně nastoupil k extraligovému výběru v průběhu minulé sezony. „Ale je to první letní příprava po novu, tohle se buduje trošku déle,“ upozorňuje.
Musel jste už po svém příchodu změnit kondiční přípravu?
Posilovna byla jiná. Tým na tom byl hodně špatně psychicky. Moc se mi nelíbilo, že hráči silově ztrácejí. Už během sezony jsme začali budovat systém cvičení, aby měl návaznost na letní přípravu. Nejde zničehonic dávat do hráčů největší sílu, když nemají základ, který potřebujeme, abychom mohli rozvíjet hrubou sílu a další věci, které jsou v dnešním hokeji nejdůležitější.
Letní přípravu jste dostal kompletně na starosti vy?
Navrhl jsem celou osnovu. V průběhu přípravy jsme ji diskutovali a měnili podle potřeby. Zapojili se všichni trenéři. Nastínili svoji představu a podle toho jsme upravili další týden.
Kolik zůstalo z vašich představ?
Takové tři čtvrtiny. Musíme také reagovat na aktuální zdravotní stav hráčů. Ale jsem spokojený s tím, v jaké podobě příprava proběhla.
V čem je nejzásadnější rozdíl proti minulým sezonám?
Je to hodně silové. Častěji jsme chodili do posilovny. Na kole jsme jeli jenom první trénink. Bylo o hodně méně obecné vytrvalosti ve prospěch silové vytrvalosti. Dnešní hokej je na tom postavený. Obecná vytrvalost se dá přenést během prvních měsíců na ledě. Moje hlavní motto je, abychom co nejvíce rozvíjeli silovou stránku hráčů, která nebyla na nejvyšší úrovni.
Jak vypadají hráči?
Nastaly velké změny v síle. Musel jsem si půjčovat činky, abychom měli co zvedat.
Můžete být konkrétní?
Jeden cvik jsme začali s jednoruční činkou o váze 24 kilogramů a posunuli se na 38 kilo.
Simulujete dávky s ohledem na střídaní v hokeji?
Často se zaměřujeme na to, aby silová vytrvalost byla zaměřená na intervaly jedna ku třem. Ale ne vždy to tak musí být. Nemůžeme pořád napodobovat střídání. To bychom museli jít na led.
Jaká je zpětná vazba od hráčů?
Myslím, že jsou docela spokojení. Každý má jiné představy, ale zase my to třeba vidíme jinak. Mladí kluci by chtěli jít kolikrát více do fyzické zátěže, která je zničí. Potřebují nabírat sílu a sílu.
Jak reagují zkušení hráči, kteří jsou o generaci starší než vy?
Ti jsou na tom dobře. Vysvětlím jim to a pochopí, že jim to může pomoct. Domluvíme se, co potřebují. S většinou mladších kluků jsem zase hrával.
A jak reagují matadoři, kteří mají za sebou léta jiný model přípravy?
Kolikrát se jich ptám, jak to vidí. Jak to cítí. Znají toho hodně. Představu letní přípravy nosím v hlavě tři roky, každým rokem ji pozměňuji, protože hokej se vyvíjí. Nepřipravuju je na NHL, ale na extraligu. Před letní přípravou jsem se bavil s hodně lidmi, abych ji došperkoval. Probíral jsem atletický trénink. Byl jsem si také sednout s lidmi, jako je Petr Čajánek. Abych měl více variant, více názorů.
Kde čerpáte poznatky?
Informační zdroje jsou různorodé. Čtu si články jiných trenérů, ale to je pro mě spíše zajímavost. Všechno se snažím vyvíjet sám, zkouším sám na sobě. Přemýšlím, jak to funguje na ledě, abych to mohl přenášet do cviků. Trénink si projdu sám, než ho zkusím aplikovat na mužstvo. Vím, co hokej obnáší. Hrál jsem ho 14 let. Na tomhle stavím. Nemůžu říct, že bych něco kopíroval. Všechny školení jsem musel projít, získat certifikáty. Ale stejně se to člověk musí naučit sám. Buď pro to má cit, nebo nemá.
Hodně se mluvilo o přípravě Liberce. Je ta vaše podobná?
Vůbec nevím, jak to přesně mají. Řekli, že nejezdí na kole, to jsem také nikdy nechtěl. Sprinty máme také. S panem Pařezem (kondiční kouč Liberce) v kontaktu nejsem. Něco jsem si četl, ale neopisuju.
Hlídáte si svoje know-how?
Každý má svoje. Kdyby to tak nebylo, mohli bychom to sjednotit a pak by všichni trénovali stejně. Navíc si myslím, že do pár let se letní příprava překlene do systému, kdy každý hráč bude trénovat individuálně. Individualismus je v létě to nejlepší. Hráči z NHL mají také svoji vlastní přípravu. To je pak nejvyšší level letní přípravy. Je rozdíl, když člověk trénuje s 30 lidmi, nebo jedním.
Jako hráče vás skupinové letní přípravy štvaly?
Hrál jsem ve Zlíně do juniorky. Příprava se od té doby částečně pozměnila, ale vždycky jsem tam viděl něco, co mi nesedělo. Ale tak to bude vždycky. V mládežnických kategoriích je letní příprava logicky diametrálně jiná než v áčku.
Po suché přípravě budou mít hráči dva týdny volna místo dřívějších tří. To je také váš nápad?
Snažil jsem se, aby pauza byla co nejkratší. Těžko se vracíte. Přestávka od posledního ledu je dlouhá, a ještě když má být dlouhá po letní přípravě... Ať jdou kluci co nejvíce v záběhu do dalšího. I tak to budou mít hodně složité. Dalším krokem do budoucnosti by mělo být, aby tady byla jedna ledová plocha aspoň na druhý měsíc letní přípravy. Jednou týdně bychom mohli na led jít a pomalu si zvykat. Když dojdou na led po takové době, je to strašná rána. První týden je to hrozné, člověk nemůže pomalu chodit, jak ho to bolí.
Do přípravy na ledě budete mít také co říct?
Na ledě si dělá trénink Rosťa (hlavní trenér Rostislav Vlach), ale první měsíc budu chtít, aby bylo co nejvíce cvičení - kompenzace, nabírání síly. Když nebude v sezoně úterní zápas, budu chtít, abychom chodili třikrát týdně do posilovny. Musíme reagovat podle toho, jak budou kluci vypadat na ledě. Když budou tahat nohy, budeme to muset dohnat.
