Před brankářem Detroitu, ostříleným velkými zápasy proti hokejovým superhvězdám z NHL, dostal přednost původní náhradník, který však měl na mistrovství světa o dost lepší formu.
Byla to dobrá volba.
Zní to trochu divně, ale dá se říct, že Francouzova pařížská derniéra se povedla.
Byť Češi po čtvrtfinále s Ruskem balí výstroj a letí domů. Byť v zápase inkasovali tři góly, z toho dva už v první třetině, rozhodně se nedá porážka hodit na brankáře. Naopak: kdyby nevytáhl několik parádních zákroků proti šancím soupeře, jenž často vodil puky málem do prázdné branky, možná by se teď neřešila prohra 0:3, ale mnohem vyšší debakl.
„Oni mají dobrý kombinační tým. Viděli jste sami, ke konci si tam z nás už skoro dělali srandu. Házeli si to tam, snažili se nám dát gól do prázdné. Když jsou na koni, tak jim to jde. Užívají si hokej. Musíte jim hokej ze začátku zápasu znepříjemnit, hrát co nejdéle 0:0. To se nestalo a bylo to rozhodující,“ říkal smutný Francouz po zápase.
„Samozřejmě jsme zklamaní, protože jsme chtěli vyhrát a jet do Kolína nad Rýnem bojovat o medaili. A to se nekoná.“
Francouz na šampionátu odchytal čtyři zápasy, s Norskem si připsal čisté konto. Po čtvrtfinále byl spolu s bekem Radkem Gudasem a útočníkem Jakubem Voráčkem vyhlášen nejlepším českým hráčem na turnaji. Končil ho s úspěšností 91 procent a průměrem 1,49 branky na zápas - obě statistiky mu pošramotili až Rusové. Ve čtvrtfinále dostal tři góly z 26 střel. Jenže skórující Orlov, Kučerov i Panarin byli v hodně dobrých pozicích a navíc se perfektně trefili.
„Vždycky se dá něco dělat, vždycky se to dá chytit. Ale musím říct, že to byly krásné střely k tyčkám. Je vidět, že tak dobří hráči nejsou v NHL nadarmo, nějaké dovednosti prostě mají. A teď tu sílu ukázali,“ pravil Francouz.
Ten měl od druhé třetiny v brankovišti těžkou pozici - nešlo na něj mnoho střel, ale oč méně jich bylo, o to byly nebezpečnější. „Oni potom už hráli, co potřebovali. Stáhli se do obrany, hráli výborně vzadu a moc nám toho neumožnili. Hrozili z brejků, čím déle se hrálo, tím víc jsme museli jít do risku. A z toho pramenila jejich přečíslení.“
Ještě v polovině třetí třetiny Francouz věřil v obrat. Až po Panarinově trefě šest minut před koncem mu bylo jasné, že je hotovo. „Zázraky se dějí, ale v té třetině to stálo tak, jestli gól dáme my, nebo oni. Dali ho oni a myslím, že pak už nebyla šance.“
Francouz má za sebou příjemnější zkušenosti z klíčových zápasů, v roce 2015 vychytal pro Litvínov extraligový titul. Teď končí po největším utkání kariéry zklamaný. S reprezentací už byl na MS 2013, 2014 i 2016, ale ještě nikdy jako jednička pro čtvrtfinále.
„Jsem rád, že jsem si mohl zahrát takový zápas. Bavilo mě to, kvůli tomu hokej hraju. Ale kdyby tam šel Mráza, fandil bych mu ze všech sil. Jsme tady jeden tým,“ řekl.
„Jsem šťastný, že jsem se tohoto turnaje mohl zúčastnit. Byl to pro nás svátek hokeje. Na konci sezony nás hokej nejvíc baví, užíváte si to, když jste tady s partou kamarádů z Čech. Tak tragické to nebylo, ale bohužel čtvrtfinále je rozhodující. A my ho prohráli. Všichni kluci tady makali, nikdo si nemůže říct, že by to prostě odevzdal. Jen škoda, že jsme nedošli dál. Zasloužili jsme si to.“
