Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pešout. Ten, který lákal Ručinského

Martin Pešout | foto: Martin StolařMF DNES

29 2008
Jeho napadlo zavolat Martinu Ručinskému, on zburcoval vedení klubu, aby se o hvězdu světového formátu ucházelo a připravilo pro ni pohádkovou nabídku. Za smělým pokusem zlákat hokejovou celebritu do prvoligového Chomutova stojí kouč Martin Pešout. Přestup navrátilce z NHL nakonec nevyšel, upřednostnil extraligovou Spartu.
Doporučujeme Vstoupit do diskuse

"Kdyby mu Sparta podmínky nedorovnala, byl by tady," tvrdí Pešout sebejistě. Chomutov mu údajně nabízel gáži bombastických 11 milionů korun ročně, do budoucna manažerskou pozici a nakonec i balík klubových akcií.

Jak to všechno vzniklo?
Jednání proběhlo přese mě. V dubnu jsem mu dvakrát volal do Ameriky. Přesvědčil jsem správní radu, pana Veverku (předseda představenstva klubu) a náš management, že by bylo dobré jednoho takového hráče do kabiny získat. Ať už z hlediska marketingu, nebo jeho osobnosti v šatně. Slíbil nám, že se sám ozve. A skutečně k tomu došlo.

Co bylo dál?
V kanceláři pana Veverky v Praze jsme s ním byli na jednání 4,5 hodiny, tam jsme mu předložili naši nabídku a také náš dlouhodobý záměr včetně jeho budoucího fungování v klubu. Myslím, že jsme mu hodně zamotali hlavu. Kdyby mu Sparta podmínky nedorovnala, byl by tady. Ale to se musíte zeptat jeho. Já měl z jednání velice dobrý pocit, doufám, že ho měl i on. Že nepřišel, to mě mrzí kvůli fanouškům, trošku jsme je zblbli. Ale nebyla to naše vina, my to do novin nepustili.

Může přijít za rok?
Kdo ví. Třeba pro nás sezona skončí úspěšně a my nebudeme chtít nic měnit. Anebo dopadne špatně a budeme se rozhodovat, jak dál. Pak to bude otázka pro management.

Získali jste ale jinou hvězdu, brankáře Jana Lundella z IFK Helsinky. Sázíte na něj hodně?
Ať už se v barážích děje cokoli, po sezoně jsme se rozhodli, že nebudeme mít českého brankáře. A šli jsme tvrdě za tím. Jsem rád, že se nám takhle dobrého gólmana podařilo udělat. Jako každý brankář z ciziny tady bude mít ze začátku problémy, český styl je jiný. Myslím ale, že je zkušený, že se s tím popere a od půlky sezony bude oporou.

Mluvil jste o baráži. Naznačujete, že nebývá vždy všechno fér?
Nechci narážet vůbec na nic. Na mistrovství světa se mi stalo, že brankář v rozhodující chvíli zklamal. Měl úspěšnost zásahů pod osmdesát procent. To samé se stalo nám v Chomutově ve finále s Boleslaví. Je to o psychice. Zkrátka se ukazuje, že většina našich gólmanů na to psychiku nemá. Ti, kteří ano, už nechytají v Čechách nebo jsou velice dobře zaplacení extraligou.

Horčičku jste poslali do Mostu. Kdo bude Lundellova dvojka?
Jeden z dvojice Štěrba - Cikánek zůstane, druhý půjde do Kadaně. V přípravě proto Lundell odchytá jen něco přes půlku zápasů, hlavně první domácí, ve zbývajících potřebuji vidět ty mladé kluky.

Kromě Fina Lundella máte v kádru i Kanaďana Giffina. Nebude problém v komunikaci?
Anglicky umím, není problém. A je tady 11 hráčů, kteří prošli kanadskými soutěžemi. Taková perlička - naše zahraniční posily jsme v kabině posadili vedle kluků, kteří v Kanadě byli. Proto, aby se necítili odstrčeni, aby jim to hned přeložili. V přestávkách zápasů navíc asi nebudu mít čas mluvit anglicky.

Mužstvo jste převzal v lednu po trenéru Kýhosovi, který šel do Brna. Ale tým si formujete podle sebe až od startu přípravy na suchu, že?
Z 12 hráčů, kteří přišli, jsem udělal 11 já. Tvořil jsem ho, jak jsem chtěl. V květnu a červnu jsme tvrdě dřeli, hlavní práce je na ledě, teď začíná pravý hokejový kumšt. V přípravě jsme sehnali dobré soupeře. Ukáže nám to, zda jsme s tímhle mužstvem schopni jít do případné baráže či do finálových bojů proti Ústí, Brnu, nebo jestli během roku budeme muset tým doplnit.

A teď ještě někoho lákáte?
Jednoho zkušeného hráče, který hrál na mistrovství světa. Ale jen za rozumnou cenu, žádné miliony už vyhazovat nebudeme. To bylo ve výjimečném případě Martina Ručinského. Kádr máme vyvážený, chci v něm zachovat mladé dravé hráče.

Tým se změnil radikálně. Proč?
Po sezoně jsme si sedli s vedením, tedy s pány Veverkou, Vackem a Kašpárkem, a řekli jsme si, co chceme dál. Jestli hrát každý rok finále a dál nic, anebo opravdu do extraligy jít. A já jsem rád, že se celé představenstvo vyslovilo pro extraligu. Proto bylo nutné mužstvo přebudovat. Největší zklamání vždy prožijí fanoušci. Bylo mi líto, když tady bylo sedm tisíc lidí na finále s Mladou Boleslaví a dělo se, co se dělo. Nechtěl bych se toho znovu dožít. Já se na střídačce styděl (Chomutov finále prohrál 0:4 na zápasy).

Šijete na sebe pořádný bič.
Je nám všem jasné, že ambice budou, že budeme hodně vidět. Na druhou stranu víme, že když se vymění víc jak půlka družstva, nepůjde to hned. Stroj se musí chvíli rozbíhat. Ze začátku budeme mít potíže, než to dáme dohromady. Ale věřím, že po Vánocích, jak jsem u svých celků zvyklý, už prohrávat nebudeme. Loni byla Boleslav taky ze začátku nenápadná a po svátcích neprohrála ani zápas. Je práce trenéra, aby připravil mužstvo na dlouhodobější cíl, a ne aby vítězilo v září a říjnu. Prosím fanoušky o trpělivost. Tým se změnil kvůli nim, protože chceme naplnit jejich sen o extralize.

Vy jste na tlak připraven?
Který trenér dneska není pod tlakem? Já byl dvakrát na mistrovství světa, hrál jsem Světový pohár, byl jsem na olympiádě mládeže, dvakrát jsem hrál finále dorostenecké extraligy. A teď už i finále první ligy. Jsem na tlak zvyklý. A nezapomeňte, že jsem pracoval pět let pod panem Růžičkou ve Slavii a to bych vám přál ten tlak zažít (úsměv).

Na jaký styl vsadíte?
Určitě agresivní, jaký hrají Slavia, Karlovy Vary, jaký jsme se snažili hrát po mém příchodu i my. Neustále se tlačit do útoku, minimálně se vracet s kotoučem dozadu, napadat soupeře, vyvíjet tlak, zakončovat ze všech pozic. Prostě dát do hry prvky, které přinášejí góly a vzruch před brankami. Na to lidi chodí.

Změnil se systém první ligy, už se nehraje ve skupinách, ale zase všichni spolu. Co vy na to?
To byl náš nápad. V osobě pana Vackeho, Kašpárka a mojí jsme dokázali obvolat celou první ligu a starý systém jsme shodili ze stolu. My jsme na něj loni jako jediní doplatili. Měli jsme o 30 bodů víc než Olomouc, a museli jsme v play-off začínat venku. Stálo nás obrovské síly otáčet sérii, pak nám chyběly i ve finále. Navíc třeba Kadaň a Most si nezaslouží hrát o poslední místo. V systému skupin po osmi by měly jako loni problémy, mezi šestnácti je mít nebudou.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze