Jaromír Jágr: pan Nezničitelný
Jako by jej zlomený malíček ani nelimitoval. Hlavní hvězda turnaje navzdory zranění zářila, třemi prsty vstřelila dokonce branku proti Bělorusku! Kličkoval, nahrával, tvořil. Neúnavně vozil na zádech soupeře. Mozek přesilovek, vždy neomylně našel nejlépe postaveného hráče. Nejproduktivnější hráč týmu.
Hokejově geniální. Vzpomínáte třeba na jeho piruetu, kterou zesměšnil obránce Višňovského v zápase proti Slovensku?
Teprve páté mistrovství světa v kariéře se mu vyvedlo. Poprvé potvrdil roli tahouna týmu, pomohl jej převést přes čtvrtfinále. Mužstvo se na něj mohlo spolehnout.
Vzdal se opět funkce kapitána, některé dny se vyhýbal novinářům. Tak moc se chtěl soustředit na šampionát ve Vídni.
Mohla to pro něj být poslední šance, jak dovršit zlatý hattrick - zlato z olympiády i vítězství ve Stanley Cupu už měl, zbýval mu jen triumf na mistrovství světa. Letošní sezonu začal jako hvězda extraligy, vyprodával stadiony Česku, pak jej uctívali jako modlu v Rusku. A tleskali mu i ve Vídni.
Ota Vejvoda, bývalý kouč Kladna: Je to hrozně silná osobnost. Je nejhlídanější hráč na světě a teď o něm všichni věděli, kde je zraněný. Přesto se vrátil do hry. Smekám.
Tomáš Vokoun: pan Spolehlivý
Kdekdo mu před mistrovstvím světa nevěřil. Nedařilo se mu v přípravě. Na mistrovství světa však Tomáš Vokoun splnil roli brankářské jedničky. Ze všech brankářů měl nejlepší statistiky.
Uchránil dvě těsné výhry v základní skupině. A ve čtvrtfinále se stal hrdinou. Při penaltách vychytal všechny americké střelce i obávaného Andyho Roache, který minulý rok utnul zlaté naděje českého mužstva v Praze.
"Beru tu porážku na sebe. Rád bych ty chyby jednou odčinil," prohlásil po loňském šampionátu. A teď po vítězné odvetě v Rakousku? "Je to důležitá výhra pro mé sebevědomí, zase mám chuť do hokeje."
Letos zažil zklamání ve Znojmě, příliš se nesoustředil na hokej. Proto odtud prchnul do Finska, tam nepřestál s týmem čtvrtfinále. Na konci sezony se dočkal - na čtvrtý pokus dovedl jako brankářská jednička reprezentaci konečně k úspěchu. Potvrdil skvělé výkony, které řadu let předváděl v NHL.
Jiří Holeček, bývalý gólman: Pro chytání má skvělé dispozice. Dlouhé ruce i nohy. Umí dobře vykrývat prostor. Před mistrovstvím bych na něj nevsadil, ale byl výtečný. Byl v klidu a soustředil se.
Pavel Kubina: pan Odolný
Ve vítkovické kabině ho uctívali jako poloboha. Brali ho i v reprezentaci. Obrovitý obránce Pavel Kubina je přirozený vůdce. Už jeho 110 kilo budí na ledě respekt.
Vyhrává většinu osobních soubojů, bourá soupeřovy útoky, umí v pravý čas vyrazit vpřed, pohotově čistí prostor před brankou. V přesilovkách neúnavně ostřeluje branku od modré čáry. Jeho největší předností jsou silné stehenní svaly, díky nim má skvělou stabilitu.
Jako nechtěný odešel z Vítkovic do zámoří a za rok se prosadil do hlavního týmu Tampy. Letos dovedl Vítkovice do semifinále extraligy. Pak nařknul sudího, že jeho tým záměrně poškodil. Vedení soutěže zvažovalo, zda hráči kromě pokuty nezakázat za pomluvu rozhodčího i reprezentaci. Jenže kouč národního týmu Vladimír Růžička prohlásil: "Bez něj si reprezentaci nedovedu představit."
Na mistrovství světa dal dvě branky. Šel na led, když bylo třeba nedostat gól. Spolehlivý v oslabení. Prokázal obětavost a odolnost. Ke dvěma titulům mistra světa a vítězství ve Stanley Cupu přidal v Rakousku další úspěch.
Vladimír Vůjtek, trenér Vítkovic: Je to kolektivní typ, umí udělat partu. To je ještě mnohem cennější kvalita než to, že umí střílet a bojovat.
Marek Židlický: pan Univerzální
Kvůli menší postavě jej v NHL dlouho nechtěli. Byl nenápadný, podceňovaný, schovaný ve finské lize. Jenže když o něj projevil zájem Nashville, Židlický se hned v prvním ročníku v NHL náramně uvedl. Za sezonu nasbíral 53 bodů, jen čtyři obránci v lize byli lepší.
Právě minulý ročník mu konečně otevřel pořádně cestu do reprezentace. Zazářil na Světovém poháru. A svůj přehled ukazuje i na mistrovství světa. Přestože v posledních dnech před šampionátem netrénoval kvůli zablokované páteři.
Umí skvěle sehrát přesilovky, má dobrou ránu zdálky i cit pro přihrávku.
"Je podobný typ jako Gretzky," prohlásil o něm spoluhráč z Nashvillu Dan Hamhuis.
Židlický rád útočí. Na mistrovství světa měl na kontě před finále 4 body za gól a 3 asistence. Ale i s nepříliš urostlou postavou umí 28letý obránce zastavit soupeře bodyčeky a tvrdými střety. S vervou se pustil třeba do Američanů ve čtvrtfinále.
Marek Sýkora, trenér Plzně: Je neuvěřitelně klidný, umí přitvrdit, je nekompromisní okolo branky. Zapojí se do útoku, umí přečíslit, je výborný na útočné modré, neztratí puk, trefuje branku. Je to pravák, což je výhoda do přesilovky.
Martin Straka: pan Pracovitý
Prožil si v hokejovém životě tolik zranění a smůly... Bolavá kolena, ošklivě zlomená noha nebo třeba pochroumaná záda, to když na něj v posilovně spadla činka.
Možná proto má útočník Martin Straka přezdívku Dědek. Přesto hokej miluje. Jak ten nesnáší porážky... V české reprezentaci snad nebyl ve Vídni hráč, který by toho tolik nabruslil.
Letos byl jasným vůdcem v Plzni, v závěru chyběl kvůli zraněným tříslům a tým se nedostal do play-off. Když se před šampionátem hledal spoluhráč k Jágrovi, na něj padla jasná volba, za hvězdu se v útoku vracel. Je dříč, někdy ne příliš nápadný. Z Jágrových manévrů mohl vytěžit víc.
Celou kariéru není moc produktivní. Kdysi si z něj zámořští reportéři dělali legraci, že se netrefí ani do oceánu. Tři góly na turnaji jsou málo, ale ta trefa v semifinále byla hodně důležitá.
Když před 3 lety ležel v nemocnici s poškozenou páteří, lékaři se strachovali, že nebude moci chodit. Teď si může užívat odměny za svou vytrvalost. Kromě zlata z olympiády má i úspěch z mistrovství světa.
Slavomír Lener, bývalý reprezentační trenér: Obrovský tahoun, nic neošidí ani v tréninku. Má zkušenosti, burcuje na střídačce, má řadu let stálou formu.
