"Byly i myšlenky, že skončím. Důchodový věk se blíží," říká s úsměvem trojnásobný mistr světa, který oslaví v srpnu 38. narozeniny.
Co bylo impulzem k pokračování kariéry? Že vám unikl český titul i počtvrté?
Je to o motivaci, o spoustě věcí. Také děti chtěly, abych ještě hrál. Rodina mě v tom maximálně podporuje.
Proti původním plánům jste se k týmu připojil o týden dříve. Táhlo vás to na zimák?
Nebylo to o datu, kdy začnu. Vyplynulo to ze situace. Zrovna jsem se vrátil ze zahraniční dovolené a dostal jsem chuť na trénování. Tak jsem pomaličku začal, aby letní příprava nějak vypadala.
Pět týdnů suché přípravy by vám nestačilo?
Zase bych tomu musel přizpůsobit dál léto a během dovolené bych se připravoval jinak. Toho jsem se nebál, ale už jsem byl tady a neměl jsem problém se začlenit.
Předtím jste úplně vypnul od hokeje?
Snažil jsem se trošku si vyčistit hlavu. A hlavně odpočinout, dát se dohromady. Sezona byla hodně dlouhá a náročná.
Pomohlo to?
Jasně. Příprava je náročná, ale ještě nejsem naštvaný, že sem chodím. Trénování mě baví.
I po tolika letech?
Nikdy jsem s tím neměl problémy.
Máte proti ostatním manko?
Kluci jsou o dvacet let mladší než já, takže je stejně dohnat nemůžu (úsměv). Pro nás starší hráče je důležité, aby nás letní příprava bavila, protože je to svým způsobem nejtěžší část sezony.
Stárnete mezi mladšími spoluhráči pomaleji?
Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel. Přemýšlím, jak s nimi vydržet jejich tempo.
Hecujete se mezi sebou?
Ne, ale srovnání s nimi je motivující. Člověk nechce být někde vzadu. Ve spoustě věcí, třeba obratnostních, se ale srovnávat nemůžeme.
Je letní příprava o hodně jiná než na startu vaší kariéry?
Během dvaceti roků se to strašně měnilo. Teď se třeba k některým věcem vracíme. Když jsem začínal, tak se často běhávalo, pak se od toho upustilo a jezdilo se na kole. Nyní je běhání zase součástí přípravy. Nebo posilování. Na začátku se hodně pracovalo s medicinbalem a vlastním tělem, pak se přešlo do posiloven. Posledních pět let se opět posiluje s vlastními váhami, nejenom s činkami.
Máte úlevy kvůli vašim chronickým potížím se zády?
Za ty roky už se problémům dokážu vyvarovat. Jde o to, aby člověk dělal věci správně a trochu se pohlídal.
Ale hodně času trávíte cvičením. Neunavuje vás to?
Nepřijde mi, že dělám něco navíc. Někdo má výhodu, že ho takové problémy netrápí. Vím, že musím o svoje tělo pečovat. Dnes mi v tom pomáhá plavání, jóga, dechová cvičení...
Ještě k vaší smlouvě. Po návratu z Ruska jste ji podepsal na dva roky. Teď už jenom na jednu sezonu.
Minulá smlouva byla zčásti přání klubu. Ale vracel jsem se ze zahraničí a věděl jsem, že dva roky ještě hrát budu. Návraty bývají někdy sporné a říkal jsem si, že ty dva roky jsou optimální a pak se uvidí.
Druhá sezona byla z vaší strany povedenější. Bylo to o přizpůsobení se nové soutěži?
Neřekl bych, že jsem si špatně zvykal. Začátek první sezony byl dobrý, ale potom to nějak nefungovalo. Nehráli jsme špatně, ale nedělali jsme body a to se na výsledku projeví. Poslední dvě sezony nemůžeme srovnávat, ale mužstvo už v té první hrálo velice dobře. Na to, kolik v něm bylo mladých hráčů, musela panovat spokojenost. Minulá sezona byla krásná a byl bych rád, kdyby se nám k ní podařilo přiblížit.
Což bývá ale složité, že?
Vždycky je těžké navázat na podařenou sezonu. Navíc pro náš mladý tým. Spousta kluků si to zažije poprvé. Mají ale před sebou velké mety, možnost hrát v nároďáku, být top hráči v mužstvu. Věřím, že nás kocovina mine. Do sezony bude promlouvat spousta věcí. Minulou jsme hráli skoro celou základní část bez zranění.
Pak vás ale chytla ve velkém měřítku ve vyřazovací části.
Když mužstvo funguje a člověk je v play-off, tak se hraje lépe, než když zranění přijdou na začátku sezony. My jsme hráli v základní části dobře bez výraznějších dlouhodobých krizí. Z tohoto pohledu byla sezona celkem jednoduchá. Teď do toho přichází nové pravidlo o juniorech, které se dvakrát měnilo. Uvidíme, co to bude znamenat. Spousta hráčů vyměnila kluby.
Ve vašem týmu skončili dva zkušení beci Hamrlík s Linhartem a kromě Tesaříka jsou ostatní obránci mladší 23 let. Nechtělo by to aspoň jednoho ostříleného zadáka?
Mladí kluci si svoje místo v sestavě jednoznačně zaslouží, hrají výborně. Ale čím na ně bude větší tlak, tím budou jejich výkony ještě lepší. Můžou to zvládnout, ale také třeba nastane doba, kdy bude potřeba, aby to někdo zkušený dokázal zklidnit. Ne rozhodovat zápasy, ale vzít to na sebe. Obránce, který toho hodně odehrál, bychom potřebovali.
Co třeba váš kamarád Jiří Marušák, který skončil v Pardubicích?
Z mého pohledu by to bylo vynikající. Jirka je místní, výborný kluk do kabiny, většina ho zná. Má toho spoustu odehraného. Ale to je otázka na vedení.
Odchází i brankář Sedláček. Tušil jste to?
Vždycky, když se jednání takhle dlouho táhnou, tak to něco znamená. Důležité je, aby si Sedlo vybral mužstvo dobře. Věřím, že ho přestup posune dál. Byl tady pět let a odvedl dobrou práci. Nový impulz v novém klubu je pro hráče vždycky velký přínos. Třeba se za pár let vrátí a pomůže Zlínu vychytat nějaký titul.
Věříte gólmanské dvojici Horčička, Kašík?
Horča odváděl ve Zlíně vždycky výborné výkony, Kaša se prosazoval v Olomouci. Kdybychom neměli brankáře a Sedlo odešel, tak by to pro nás bylo hodně těžké.
