Jen kvůli tomu ho ale Zlín nepozval. K měsíčnímu hostování Hromadovi pomohla také shoda okolností. Hrazdírův syn David se vrátil ze slovenské Nitry, Zlín mu domluvil vytížení ve Vsetíně a jeho domácí duely tak začal Hrazdíra senior pravidelně obrážet.
„Po šestém zápase, kdy jsem ho viděl, mi svitla myšlenka v hlavě, že by nebylo od věci ho někdy v budoucnu zkusit,“ prozradil Hrazdíra. Se svým nápadem se svěřil hlavnímu kouči Rostislavu Vlachovi, to měl ale ještě k dispozici všechny tři muže s maskou. Zapracovat tak musela další náhoda, tentokrát zranění Horčičky se Štůralou.
„Museli jsme tu otázku řešit okamžitě. Máme velmi kvalitního gólmana v juniorce, ale je mladičký,“ zmínil Hrazdíra 18letého Ondřeje Halodu. Volba dvojky za Kašíkem tak padla na Hromadu. „Je velký rozdíl chytat za muže ve Vsetíně před plným zimákem a juniorku před osmdesáti diváky.“
Že Hromada polyká puky ve třetí nejvyšší soutěži, Zlín neodradilo. Spíše naopak. Hrazdíra považuje druhou ligu za vhodné cvičiště pro brankářské učedníky.
„Jsem přesvědčený, že čím nižší soutěž, tím to má gólman těžší. Méně se tam brání, každou třetinu čelí více vyloženým šancím. Druhá liga je pro brankáře strašně těžká soutěž,“ shrnul Hrazdíra.
Výhodou Hromady je také levé držení hole. Brankářů s lapačkou v pravé ruce v extralize moc nechytá. „Když máš tři gólmany, potřebuješ mít jednoho velkého pohyblivého, dalšího malého svižného bruslaře a třetího s obráceným gardem. Pak můžeš soupeře něčím zaskočit,“ prohodil Hrazdíra.
S Litvínovem a Spartou se to Zlínu s Hromadou povedlo dokonale. „Je na něm ještě hodně práce, ale potenciál ukázal,“ těší Hrazdíru.