Domů vezli jen bod, a tak jejich situace v boji o desítku zůstává i před pátečním utkáním ve Zlíně (17.30) velmi složitá. „Škoda. Za ty kanadské body si nic nekoupím,“ mrzelo 27letého centra druhé lajny.
Dvakrát jste vedli, dvakrát prohrávali. Co způsobilo tolik obratů v zápase?
Byl to takový hurá hokej z obou stran, strašně moc chyb a s nešťastným koncem pro nás. To se prostě počítá, hlavně ty body, které nám v té tabulce chybí. Můžeme si říkat, že jsme dali šest gólů na venkovním hřišti, ale dostali jsme jich sedm a to je hrůza. Na první čtyři góly jsme jim sami nahráli, to se stávat nemůže.
Rozhodila vás předchozí porážka na ledě posledních Pardubic?
Neřekl bych, že jsme byli rozhození. Začali jsme parádně, hned ve druhé minutě jsme dali gól, ale ty hrubky, které se staly potom, k to mu nevím co říct. Nemělo by se to opakovat, v téhle fázi sezony a v hokejové nepohodě, v jaké jsme, se to nesmí stávat. Měli bychom se zaměřit spíše na obranu, a ne hrát takový hokej nahoru dolů.
V 60. minutě jste vyrovnali, je to z tohoto pohledu cenný bod?
Zápas měl takový průběh, že jsme všichni cítili, že můžeme brát všechny tři body, na druhou stranu domácí dostali dvě minuty před koncem přesilovku, kterou hned využili. Zaplať pánbůh, že jsme vyrovnali, z toho pohledu je bod zlatý, ale celkově panuje spíše velká nespokojenost.
Zvlášť když jste vedli a dvě minuty hráli přesilovku pět na tři.
Je to jeden z momentů, a říká se, že kdo nepromění přesilovku dvě minuty pět na tři, tak nemůže vyhrát. To se potvrdilo, bohužel.
Nakonec rozhodovaly nájezdy. Vnímal jste, že Vítkovice vystřídaly brankáře zrovna v okamžiku, kdy jste měl jet vy?
Oni určitě nevěděli, kdo pojede nájezd, takže bych to nespojoval s tím, že to bylo kvůli mně. Ale asi Bartez (Bartošák – pozn. red.) je má o něco lepší, tak ho tam poslali a vyplatilo se jim to. Věděl jsem, co bych asi udělal na Dolika (Dolejše), dali tam ale Bartéze, tak jsem zkusil rychlou střelu mezi betony, ale on byl rychlejší.
Jak jste si užil návrat do Vítkovic, odkud jste v létě odešel?
Byl to pro mě první zápas v této aréně proti domácím. Hodně jsem se na to těšil a byl jsem namotivovaný, nějaké góly tam padly, ale výsledek převyšuje to nadšení, bohužel.
Navíc se Strapáčem a Irglem na křídlech máte v Olomouci vítkovickou letku.
Ale pro ně dva už to zrovna není nic extra speciálního, odehráli tady spoustu zápasů proti Vítkovicím. Byl jsem ale rád, že nás dali dohromady, asi si sedíme a uvidíme, jak to půjde dále.
Po souboji s vámi skončil zraněný Trška. Co se stalo?
Dojížděl jsem za ním a myslím, že jsem se ho ani nedotkl. Vím, že hned v prvním zápase si u nás zlomil nohu, a proto doufám, že bude v pořádku.
