„Za každý zápas, za každou příležitost v extralize jsem rád. Jsou to pro mě obrovské zkušenosti a chci být vždycky co nejlepší,“ prohlásil dvacetiletý brankář, který je v Třinci na hostování z Českých Budějovic.
Třinec vyhrál podeváté v řadě, poradil si s tápajícími Pardubicemi |
Za Třinec jste nastoupil podruhé. Připsal jste si nahrávku na gól, ale nula vám nevyšla. Je to pro vás velké zklamání?
Na tom nezáleží. Hlavní jsou tři body. Nula a asistence je jedno. Potřebujeme vyhrávat a udržovat si nynější pozici.
Upřímně? Každého brankáře přece čisté konto těší.
Jo, je fakt, že každý gólman chce nulu. Góly padají a budou padat. Já můžu ovlivnit to, abychom jich dostali co nejméně. A jeden padnul. Hlavní je výhra.
Ale ten gól přišel až v samém závěru...
Padl na konci, byla to přesilovka. Stalo se. Tak to mělo být a jedeme dál.
Nesledoval jste v závěru časomíru, aby už byl konec?
Ne, ne, vůbec. Opravdu. Užíval jsem si každou minutu a nechtěl jsem, aby to skončilo. Neskutečně mě to baví.
Váš tým měl převahu. Bylo těžké stále se naplno soustředit?
Takové zápasy jsou těžší, když celou dobu tlačíme, ale mám nějaké fígle, jak udržet koncentraci.
Prozradíte je?
Každý gólman má nějaké svoje tajemství, takže to říkat nebudu. Ale na každý zápas musíte být připravený na sto procent. Je jedno, jestli přijedou Pardubice, Kometa, Vítkovice, kdokoliv. Jsou i takové zápasy, kdy tlačíme a soupeři mají jednu vyloženou šanci za třetinu. O to je to horší pro gólmana, ale ten musí na ledě nechat všechno.
Třinecký brankář Šimon Hrubec říkal, že jeho otec, který vás trénuje, mu vychoval pořádnou konkurenci. Co vy na to?
Mám se od Šimona co učit. Hltám jeho přípravu. Je to pro mě obrovská škola. A to, že mě trénuje jeho otec, je taková náhoda, je to takové... trochu zvláštní. Ale Šimon je výborný gólman.
Už víte, jestli mezi Oceláři v Třinci zůstanete?
To opravdu nevím. To bude záležet na domluvě manažerů a agentů.
K jaké variantě se přikláníte?
Nechci předbíhat. Nebudu dělat žádné závěry. Jsem připravený na všechno. Co mi kariéra přinese, s tím se vyrovnám. Jestli zůstanu, nebo se vrátím do Budějovic, nebo půjdu do Rakouska, Švýcarska... Může se stát opravdu cokoliv.
