„Ale každým dnem se noha zlepšuje, takže třeba už koncem týdne půjdu na led v plné výstroji,“ doufá třiadvacetiletý hokejista. „Na začátku jsem vydržel deset minut, teď po nějakých třech dnech už půl hodiny. Navíc pořád je dost času, takže nepanikařím,“ dodává.
Operace, kterou jste podstoupil, byla plánovaná, nebo se jednalo o akutní problém?
Už v minulé sezoně jsem měl v noze nějaký zánět šlach. A jelikož volno na to nepomohlo, tak jsem se domluvil s doktorem Čeperou, že se mi na ni podívá. Dá se tedy říct, že to byla taková plánovaná neplánovaná operace.
A podle lékařů dopadla dobře?
Jo, noha už by měla být dobrá. Uvidíme, jak vezme bruslení. Zřejmě budu muset udělat určité úpravy brusle.
Máte na mysli nějakou speciální výstelku?
Popravdě zatím vůbec nevím. Musím se nejprve setkat s nějakým ševcem a poradit se s ním. Jedná se o úpravu jazyku, aby byl tlak na nohu v botě co nejmenší.
Říkal jste, že zatím nepanikaříte, protože do začátku sezony je pořád dost času. Nicméně, jak vám je, když sledujete spoluhráče v plné přípravě?
Trhá mi to srdce. Jasně, že bych už chtěl být s nimi, ale zároveň vím, že nesmím nic uspěchat.
Takže úterní domácí utkání s Kometou Brno absolvujete jen v roli diváka?
Jasně. Aspoň si s sebou můžu vzít popcorn a užít si zápas jinak. (směje se) Těším se. Myslím, že to bude atraktivní zápas. Prý má přijít hodně lidí. I když je to jen příprava.
Kometa v minulé sezoně dohnala Duklu v počtu získaných titulů. Přál jste jí úspěch ve finále?
Víte, já nejsem žádný velký hokejový fanoušek. Nikoho. Ani nemám žádný vzor. Občas jsem sice zahlédl kousek zápasu v televizi, ale jak jsme toho sami měli v baráži plný brejle, tak jsem byl rád, že jsem přišel domů a mohl na chvíli od hokeje úplně vypnout.
Vraťme se zpátky k přípravě na extraligu. Noví spoluhráči z Norska a Švédska už zapadli? Mimochodem, říkal jste, že byste měl pomáhat s překladem z češtiny do angličtiny...
Když mě pan Ščerban (jednatel Dukly Jihlava) potkal na zimáku první den, tak mě označil za hlavního překladatele. (směje se) Ale oni i další kluci anglicky umí, takže je komunikace úplně bez problémů. A když je potřeba, tak samozřejmě pomůžu.
Už došlo i na výuku českých slovíček?
Oni už něco umí, protože jejich kamarádi hrají v Česku. Takové ty běžné věci jako „děkuji“ a „prosím“. No a na ta správná slova čas teprve přijde. (usmívá se)
