iDNES: Jak jste se dozvěděl o nominaci do reprezentace? Nečekal jste to aspoň v duchu?
Když jsme vyhráli titul na juniorském mistrovství, začalo se mluvit o tom, že někoho z nás by mohli vyzkoušet v áčku. Ale stejně jsem byl překvapený. Dozvěděl jsem se to od novinářů, hned mi někdo volal. Je to pro mě obrovská zkušenost, protože si zahraju na vyšší úrovni.
iDNES: Jak na to reagoval váš otec, mistr světa z roku 1985?
No, měl to drahé. V Jihlavě musel koupit nějaké láhve...
iDNES: Nebojíte se, že v devatenácti letech třeba premiéru v reprezentaci zkazíte a už nedostanete novou příležitost?
Ne. Zastávám názor, že nemám co ztratit. Jsem mladý, takže mám právo udělat nějakou chybu.
iDNES: Co vám otec radil před odletem?
Ať hraju, co umím. Ať se nepředvádím.
iDNES: Jaké to bylo, když jste poprvé vešel do kabiny?
Zvláštní. Byli tam nejlepší hráči z ligy, znám je sice všechny podle vidění, ale nemohl jsem přijít a říct všem ahoj!
iDNES: Jaké máte povinnosti jako nováček?
Jako každý jiný. Sbírat puky, tahat pytle s bagáží, pomáhat na letišti při stěhování.
iDNES: Mrzí vás, že jste o kousek minul Ivana Hlinku?
Mrzí. Chtěl jsem poznat, jaký je. On mě vlastně pozval do reprezentace.
iDNES: Máte za sebou premiérový zápas. Jak jste se cítil? Jak na vás Rusové působili?
Myslel jsem, že budou víc bruslit. Že předvedou tu svoji klasiku, zamknou nás ve třetině a nebudeme vědět, kam dřív skočit. Ale byli nějak unavení.
iDNES: V čem je největší rozdíl mezi juniorským šampionátem a seniorským turnajem?
Přijde mi, že na dvacítkách se rychleji bruslí. Ale tady je to vyspělejší, všichni jsou silní v osobních soubojích a nedají nikomu puk jen tak.
iDNES: Poznal jste po prvním utkání, co ještě musíte zlepšovat?
Musím být rychlejší, pracovat na fyzičce a trochu ještě zesílit. Prostě tvrdě pracovat, ten zbytek už přijde.
