V minulé sezoně NHL nastřílel Sýkora za New Jersey 21 gólů. Povedl se mu skvělý comeback do nejlepší hokejové ligy světa. Devils jej nominovali na Masterton Trophy, která se uděluje za příkladnou vytrvalost a oddanost hře. V play-off jim pomohl při tažení do finále Stanley Cupu.
Jenže pak mu do života zasáhla výluka, kvůli níž nový ročník dosud nezačal. Brzy mu bude 36 let, zatím nemá novou smlouvu. A tak čeká. "Nic jiného mi nezbývá," říká v rozhovoru pro iDNES.cz.
Jak se žije hokejistovi bez hokeje?
Člověk si najde jinou životní náplň. Nejvíc mě zaměstnává synův hokej. Občas jsou to na tribuně nervy. Nechce se mi na něj křičet: "Brusli, brusli!" Ale občas se neudržím.
Daří se pětiletému Nicholasovi? Už dává góly?
Hraje fantasticky, jsem spokojený. Docela se v něm vidím. Má šikovné ruce, střelu taky.
Dokáže zvednout puk pod horní tyčku?
Tím lehčím modrým pukem už vypálí tak do půlky brány. Ale ten černý je pro něj ještě těžký.
A vy? Trénujete?
Chodím čtyřikrát týdně trénovat s Technikou Brno a ještě hrávám zápasy s partou bývalých hokejistů, které mají slušnou úroveň. Navíc nás není moc, takže jedno střídání trvá třeba pět minut. To už pak mám problém přejet hřiště.
Jak je těžké udržovat se v kondici, když je start NHL v nedohlednu?
Není to těžké. Mě baví tréninky na ledě i v posilovně. Nemusím se do nich nutit. Mnohem horší bude, až si řeknu, že s hokejem končím.
To se vám ale ještě nechce. Zvažoval jste nějaké angažmá v Evropě?
Zatím ne. Nemůžu si dovolit nějaké zranění. Počkám, jak to dopadne v Americe.
Máte nějakou variantu pro případ, že sezona NHL nezačne vůbec?
Nejsem v situaci, abych se mohl sbalit někam vyrazit. Na prvním místě je můj syn, aby měl kde hrát hokej a chodil do správné školky. I když teď mám sto chutí jet na Floridu a hrát golf.
Promiňte, ale jaká je "správná školka" pro syna?
Jde o to, že malej půjde příští rok v Americe do první třídy a vezmou nám ho jenom s certifikátem ze speciální školky. Jednu takovou americkou jsme našli tady v Brně.
Sledujete vůbec jednání o kolektivní smlouvě v NHL?
Nějaké zprávy mám. Jenže každý říká něco jiného. Netroufám si říct, jak to dopadne.
Chodí vám informační maily z NHLPA?
Ano. Ale jinak jsem se už přestal stresovat. Stejně s tím nic nenadělám. Žiju jiný život. Po nějakých osmnácti letech budu na Vánoce v Česku, tak se těším.
Bývalý slavný hráč Mark Recchi říká, lepší nabídku už hráči od ligy nedostanou. Co vy na to?
Samozřejmě by pro mě bylo lepší, aby NHL začala co nejdřív. Už mi nezbývá moc času, abych si zahrál hokej a vydělal peníze. Ale jde o budoucnost mladých kluků. Stejně jako se v minulých výlukách veteráni obětovali pro nás, teď je řada na naší generaci.
Vy vlastně nemáte smlouvu s Devils. Jste s nimi v kontaktu?
Generální manažer Lou Lamoriello mi říká: "Bud trpělivý, počkej." Tak přesně to dělám. Je to pro mě trochu zklamání po loňské sezoně, která se mi docela povedla. Ale takový je život.
Zajímal jste se o osud svých přátel v New Yorku a okolí, které zpustošila bouře Sandy?
Ano, mám tam pár známých. V New Jersey naštěstí byl jen velký vítr, padaly stromy, ale voda se tam nedostala. Takže elektrický proud neměli jen asi čtyři dny.
Váš dům "přežil"?
Teď mi tam žádný nepatří. Věci mám schované u známého. Mohl jsem se mu odvděčit aspoň tím, že jsem mu půjčil auto. To moje je na naftu, na kterou nebyly skoro žádné fronty. Zato u benzinových stojanů se čekalo až šest hodin.
Lidi si vůbec hodně pomáhali, což?
To se mi hodně líbilo. Ti, co měli vlastní zdroj elektřiny, zvali ostatní lidi domů, aby se u nich ohřáli nebo si nabili mobily. Tak nevím, jak by to v podobné situaci vypadalo u nás.
