Letošní finále sleduje s napětím, jako mnohé jej uchvátil příběh nováčka z Vegas, zároveň by Stanley Cup přál Alexu Ovečkinovi. „Ty příběhy jsou silné,“ uznává.
Beznaděj, zklamání, naštvanost. „Není nic horšího než prohrát finále NHL, ten pocit je strašný. Za druhé místo v NHL nic není, nikdo si na vás za pár let ani nevzpomene,“ popisuje Sýkora, jenž tuhle chvilku bezmoci zažil ve své kariéře čtyřikrát.
Vítězství je pochopitelně jiný příběh. Hokejista zažívá slávu, chlubí se trofejí v zámoří i doma českým fanouškům. „Cítil jsem se tehdy hrozně pyšný,“ přiznává Sýkora. „Finále Stanley Cupu je dřina a odříkání. Hráči moc neřešení zranění, nějaká zlomenina sem a tam... Kdo nezažil, neví.“
První Stanley Cup pro tátu„Pro mě osobně bylo důležité, že jsem první Pohár přivezl tátovi, který to se mnou moc prožíval. Kvůli hokeji jsme byli bez peněz, táta měl dvě práce, aby mi mohl koupit brusle a hokejku. Takže když jsme pak seděli sami dva s Pohárem, nemusel jsem ani nic říkat. On věděl. Bylo to tiché poděkování za to, co musí nejbližší obětovat,“ říká střelec 323 branek v NHL. |
Se smolnými zraněními má osobní zkušenost. První vítězství (rok 2000 za New Jersey) proležel v nemocnici po brutálním ataku Deriana Hatchera, druhé (2009 v dresu Pittsburghu) sledoval z tribuny se zlomenou nohou. „Až na oslavy jsem si nechal nohu opíchat injekcemi, nazul brusle a šel slavit na led.“
Moc dobře ví, kolik hráč musí pro NHL obětovat. „I proto mi bude líto, že letos jeden prohraje,“ přál by Sýkora úspěch Vegas i Washingtonu. Nováček ligy jej okouzlil, vidí ten příběh od nechtěných hokejistů po „hnusně vyhozeného“ trenéra Gerarda Gallanta, jak to sám nazývá.
Navíc připomíná kamarádství s gólmanem Marcem-Andrém Fleurym, s kterým právě v roce 2009 došel až na vrchol. „On je fantastický, je jedno, kolik bere peněz, kolik má prstenů. Není nafoukaný, přijde na trénink a pracuje na sobě, pro mě je to pan hokejista!“
„Bude mi líto, že jeden z nich prohraje“ |
Na druhé straně oceňuje, kolik toho lize dal Alexandr Ovečkin, i on by si úspěch zasloužil. „Konečně hraje víc pro tým, stal se z něho lídr. Trvalo mu pár let, než zjistil, že mu obrana a obětavost pro tým stojí za Stanley Cup. Teď pro to dělá všechno,“ myslí si 41letý bývalý hokejista.
Na Čechy ve finále můžeme být pyšní
S radostí také sleduje, jak si v play off počínají krajané. Michal Kempný, Jakub Vrána i Tomáš Nosek jdou vidět.
Oko fanouška: hodně gólů!Jak na vás působil první zápas okem fanouška? |
„Hlavně Kempas pro mě patří mezi top obránce, a to od výkonů v druhém kole. Na led chodí pořád, nebojí se útočit, hraje do těla. Už to poslouchám i v televizi, mezi lidmi si udělal moc hezké jméno,“ chválí a předvídá českému obránci dlouhou kariéru.
U Vrány oceňuje nebojácnost, kuráž přejít kličkou protihráče, a také to, že neztrácí puky. I o něm se prý v zámoří začíná mluvit čím dál víc. Noska chválí za sebevědomí, že se nenechal rozhodit chybami a naopak se z nich poučil.
Sýkora je na Čechy opravdu pyšný.
A koho tipuje za vítěze? Moc by úspěch přál Ovečkinovi. „Ale spíš to zvládne Vegas. Hrají pěkný hokej. Jsou to prostě kluci, kteří jen potřebovali dostat šanci.“
