Když před deseti lety Sparta slavila 100. narozeniny, Ton se tehdy proti Znojmu vrátil po zranění do sestavy. Zrovna podepsal novou tříletou smlouvu a...
"Někomu jsem říkal, že až budeme slavit sto deset let, tak už budu hrát za veterány a koukám, že to strašně rychle uteklo. Jsem šťastný, že jsem zdravý a můžu hrát pořád. Jsem rád, že jsme to tentokrát zvládli," připomněl Ton jako jediný pamětník ze současného kádru porážku 1:5.
Bál jste se, aby to nedopadlo stejně?
Většinou se takových oslav bojím, hosté jsou lépe připravení. Ten program se vleče, tady to naštěstí navazovalo, ne jako v Pardubicích při vyvěšování dresu Dominika Haška. Tam se čekalo dlouho na začátek.
Byli jste v úvodu nervózní?
Ani ne, začali jsme dobře, byli jsme namotivovaní. Z rytmu nás vyvedly vyloučení, ale dvě ze čtyř byly technické. Naštěstí jsme to zvládli vyrovnat a pak otočit. Byla to hezká tečka na závěr celého dne.
Měli jste větší motivaci i kvůli tomu, že v zápas legend dostala Sparta debakl od ruského Gazpromu?
Je to taková ta třešnička na dortu, když ty oslavy vyjdou. Ale ten zápas legend nebyl moc spravedlivý, protože Gazprom měl mladší hráče, kteří trénujou třikrát týdně. Kluci se na to připravovali, věděli, že to bude těžkej zápas. Myslím, že hlavně oni budou rádi.
Jiří Hrdina před utkáním prohlásil, že zařadí do sestavy i vás.
Jo, zaregistroval jsem to. Myslím, že bych dva zápasy v jeden den nezvládl, zvlášť když to nebylo v exhibičním tempu. Bylo by to i znevážení jména Plzně, nešlo by to.
Ale asi vás to těší, že i když byste mohl hrát za veterány, stále válíte v extraligovém kádru, ne?
Těší to moc. Nemohl jsem si to uvědomit ve třiceti, že budu hrát tak dlouho. Myslím, že je to individuální, neřekl bych, že za pár let budou hrát pravidelně čtyřicátníci. Narodil jsem se do dobré generace a i když jsem se neprosadil na mezinárodní scéně, mám ocenění apsoň na klubové úrovni.
Jste součástí historie Sparty. Kam až to chcete dotáhnout?
K letošnímu titulu, to je můj cíl. Říkal jsem to před sezonou, že mě to žene dopředu. Chci být pořád prospěšný týmu, mám mu pořád co dát. Na konci kariéry člověk víc myslí na týmové úspěchy. Dvakrát jsem si pohár zvedl na hlavu, prošli jsme si i těžkým obdobím.
Jak je těžké uvědomit si, že základí část, v níž zatím suverénně vládnete, může být k ničemu?
Už to známe. Myslím, že teď se nebudeme soustředit na to, co bude v půlce března. Ale víme, že ve čtvrtfinále se rozhoduje o úspěchu. Tam bude ten tlak na nás největší, ale máme spoustu zápasů se na to připravit. Potřebujeme víc takových zápasů jako ten z Plzní, tím se na play-off připravíme.
