Daniel Pražák byl ve čtveřici sudích, kteří se dostali na kemp rozhodčích z východní části Spojených států.
Má první třídu a píská pod celostátním vedením arbitrů. Poslední sezonu působil ve druhé lize, kde odřídil i tři zápasy v play-off. Rozhoduje republikové soutěže mládeže. Jeho o čtyři a půl roku starší bratr Jiří také jako hlavní píská II. ligu.
Hokej si i zahraje. V David servisu je v útoku, ale spíš v rezervě, protože času už moc nezbývá.
Do zámoří odletěl ve středu a v sobotu kemp začal. Konal se v Rochesteru ve státě New York. Zúčastnilo se ho 22 Američanů, jeden Brit a čtyři Češi. A nebyl to týden, při kterém by byl čas na polehávání, nebo dokonce zábavu.
Naopak. Po dobu kempu byli stále v areálu. Měli nabitý program. Ráno vstávali před pátou. Protáhli se a zaběhali si. "Tak tři čtyři kilometry. Předtím bylo protahování," upřesnil.
Od sedmi hodin měli první více než hodinový trénink na ledě. "Učili jsme se správně bruslit, abychom pak měli bruslení při zápasech zažité a nemuseli na něj myslet." Po přípravě šli do sprchy a na snídani. Další tři hodiny strávili na přednášce a po obědě pískali zápasy mladých hokejistů do 16 let, kteří měli také kemp. Byl pro hráče z východu Spojených států.
Hrálo se do dvaceti hodin. Potom měli rozhodčí večeři a ještě jeden hodinu a čtvrt trvající trénink. "Chodili jsme z ledu kolem desáté večer a brzy potom jsme šli spát," pousmál se Jihočech.
Přednášelo se jen v angličtině. "Pořadatelé dělali v podstatě nábor pro své nejlepší rozhodčí, aby pak dobře řídili svěřené soutěže," popsal Daniel Pražák.
Američané mají vždy jednoho šéfa pro řízení rozhodčích v soutěžích. "Odpolední přednáška trvala hodinu. Byl tam několikrát právě ten šéf oblasti, který nám vyprávěl, jak to u nich chodí."
Po odpolední teorii pískali zápasy výběrů pozvaných hráčů z nejbližších států amerického východu. "Hráči pocházeli z Texasu, Filadelfie. Týmů bylo hodně," přiblížil. "Přijelo tam i strašně moc agentů, kteří si hráče vybírali."
V komplexu byly čtyři ledové plochy. Hrálo se na dvou z nich. Na dvou kluzištích bruslila veřejnost nebo trénoval tým Rochesteru. "Za týden jsem odpískal pět šest třetin z odehraných zápasů."
Utkání se natáčela a sledovali je instruktoři školení rozhodčích. Později měli sudí rozbory své práce. Hlavní se specialistou instruktorem pro hlavní, čároví pro čárové. Češi si také vyžádali, aby mohli pískat jako dva čároví. "Ukázali jsme jim, jaký je rozdíl mezi naším a jejich pojetím řízení zápasu."
Třeba vhazování. Rozhodčí v Česku puk hráčům na buly ukazují. V Americe ho mají schovaný a vhodí ho nečekaně na led. "Vysvětlovali nám, že to dělají kvůli zranění. Aby je hráči nesekli do ruky." V Česku se čároví točí. V Americe mají vždy jednu modrou a vhazují jen ve svém vymezeném poli.
Po celé školení nesměli opustit kampus, školní areál. Bydleli na studentských kolejích. Češi si nejdříve po příletu omrkli město a po kempu si půjčili auto a vyjeli i na poznávací výlety. "Byli jsme u Niagarských vodopádů a podívali jsme se do Buffala."
Po kempu dostali certifikát dokazující, že úspěšně absolvovali celý týden. Je podepsaný devíti lektory. Testy byly na ledě, v pravidlech i v atletice. Byl to záběr. "Šel bych na kemp znovu," nepochybuje Daniel Pražák.
"Zkušenosti, které nám předávali, vylepšení angličtiny," jmenoval přednosti, které porazily ranní vstávání i velkou únavu a také třeba příliš slazené jídlo včetně housek nebo toustového chleba. "Tím, že nás tam bylo 27, teď máme kamarády po celé Severní Americe."
"Hráči byli z Texasu, Filadelfie. Týmů bylo hodně. Přijelo tam i strašně moc agentů, kteří si hráče vybírali."
