S úspěchem roste chuť. Myslíte tedy teď i na finále?
Samozřejmě, je to pro nás velká výzva. Když jsme došli takhle daleko, musíme udělat maximum, aby to šlo dotáhnout ještě dál.
Přihrál jste na první gól, druhý sám vstřelil a nakonec byl vítězný. Byl to váš životní zápas?
No asi jo. Ale ty akce byly jednoduché. Kubaldovi jsem to jen dal do jízdy a on to trefil. A moje branka? Všichni viděli, jak krásně mi to Jarda Kracík předložil. Já se jen snažil trefit branku, tohle by asi proměnil každý.
Jak vám bylo v závěru, kdy vás rozhodčí vyloučili za krosček?
Hned po tom zákroku jsem věděl, že to písknou. To se nesmí stávat, moje chyba. Co vám mám povídat, moc dobře mi na trestné nebylo.
Nakonec Olomouc skórovala až 14 vteřin před koncem. Věřil jste, že víc už nestihne?
Pak byl úkol jasný, nepustit už je do naší třetiny. To se povedlo.
Co tuhle sérii rozhodlo?
Moc důležité byly první zápasy, které jsme doma vyhráli. Olomouc pak byla doma pod tlakem, to se projevilo ve třetím utkání, kdy jsme jim dali osm gólů.
Ale udělat poslední krok...
... zase se ukázalo, jak moc je to těžké. Už ten čtvrtý zápas v Olomouci jsme hráli opatrně, skoro je nenapadali. Až třetí třetina nebyla špatná, ale nezvládli jsme to. Teď jsme doma zase začali špatně, až po první části jsme si toho dost řekli a hra se zvedla.
Mohlo se projevit, že v týmu máte přece jen hráče, kteří mají s play-off velké zkušenosti?
Těžko říct, ale možná jo. Petr Kadlec a Ondra Kratěna toho mají za sebou hodně. Hlavně Ondra je v kabině vůdčí osobnost, umí uklidnit, vyburcovat. Je to kapitán, má hlavní slovo a co řekne, to je svaté.
