Před loňskou sezonou se rodák z Cranberry Township vydal do neznáma. Rok působil v Norsku v barvách Stjernen z Fredrikstadu. Právě tam si ho vyhlédlo vedení Škody, kam se v létě přesunul. A byl to dobrý tip. Naoko nenápadný Jones rychle zapadl, v ceněné statistice plus/mínus je třetí v celé extralize. Prožíváte dobré časy?
Hokejově nejlepší v životě. Hraji ve velice kvalitní soutěži, týmu se daří, hrajeme pravidelně před plnou halou. Zatím mám jen pozitivní zkušenosti. Plzeň je hokejové město, před takovou atmosférou jsem nikdy nehrál. A netýká se to jen domácích zápasů, i jinde v Čechách a na Moravě jsou fanoušci na stadionech pořádně slyšet.
Bylo složité zvyknout si na českou nejvyšší soutěž? Musel jste něco na svém hokeji měnit?
Zní to paradoxně, ale musel jsem se naučit ještě lépe bránit (úsměv). Abych nepropadával, hlídal si prostor okolo sebe. Útočníci jsou tady herně na výši, dobře napadají, hra se rychle otáčí. Ve srovnání s Norskem je extraliga o hodně dál. Pro mě to byl krok kupředu a snažím se odvádět co nejlepší práci.
Týmu se daří, v bodování plus/mínus patříte k nejlepším v soutěži. Jen góly nepřicházejí...
A také mi moc chybí! Rád bych se konečně trefil. Měl jsem už pár šancí, které brankou měly skončit. Ale snažím se to nepustit příliš do hlavy. Pak začnete hokejku svírat křečovitě a nevypálíte tak, jak si přejete. Věřím, že když se budu dál snažit a střílet, brzy to tam spadne.
Plzeň je v tabulce první. Cítíte teď větší tlak na výsledky?
Je to hlavně výzva pro jiné týmy. Každý, kdo nastupuje proti lídrovi tabulky, je extra motivovaný, chce se vytáhnout. My to bereme tak, že pokud chceme být nejlepší, musíme dokázat porazit každého soupeře. A chceme to zvládnout. Zároveň je to pořád zábava, hra, ve které chcete být nejlepší. Jsem zvědavý, jak se sezona bude vyvíjet.
Co myšlenky na olympijské hry? I tým USA budou tvořit především hráči z Evropy, cítíte šanci?
Vůbec, olympiáda se mě netýká. Ani jsem nešel do české extraligy s touhle nadějí. Ale podívejte, kolik našich kluků je teď pryč s národním týmem. Já jsem pyšný, že můžu hrát v týmu s reprezentanty své země. Doufám, že se probojují i do olympijské nominace a já jim pak budu fandit u televize.
Co vy, sledují vás za oceánem rodiče a kamarádi?
Rodiče v říjnu dokonce přiletěli sem, viděli i jeden náš zápas. Pro mě to bylo moc důležité, celý život mě podporují. Líbilo se jim tady. Jinak mě, stejně jako kamarádi, sledují na dálku. Přes internet si najdou sestřihy, když to jde, tak sledují i celé zápasy.
