"Naštěstí se mu puk odrazil do tváře od ramene a byl v pořádku," řekl obránce po vítězném semifinále hokejového mistrovství světa nad Švédskem.
Švédové vás hodně potrápili, že?
Nebyl to jednoduchý zápas. Hráli jsme proti mužstvu, které výborně bránilo, dostalo se do vedení. To je vždycky nepříjemné. Podařilo se nám to zvrátit, ale bohužel jsme dostali gól v oslabení. Ale mužstvo šlapalo dál. S troškou štěstíčka jsme to dotáhli do vítězného konce.
Jak vám bylo, když jste ranou od modré trefil spoluhráče Jaromíra Jágra?
Neviděl jsem, jak jsem ho trefil, ale když jsem viděl, že zůstal ležet, tak mi bylo dost úzko. Přišlo mi, že mi ta střela sedla. Pak jsem se dozvěděl, že ho puk asi nejdřív trefil do ramene a pak teprve do tváře. Dělal si pak legraci, že jsem asi chtěl, aby si toto mistrovství zapamatoval.
Ve čtvrtfinále jste trefil nepříjemně do masky amerického gólmana DiPietra. Nedělají si z vás už spoluhráči legraci za to, jak jste nebezpečný?
Zatím ne, ale pokud vyhrajeme, ať si ze mě dělá legraci, kdo chce...
V utkání jste vedli 2:1, ale inkasovali jste v oslabení. Vy jste při brance Daniela Sedina byl na ledě. Co se přihodilo?
Byla to ošemetná situace. Střela úplně mimo, zpoza branky přišla nahrávka k levé tyči a bohužel jsem se přes Tomáše Vokouna nemohl dostat k tomu hráči, co střílel. Byl jsem bezmocný. Hlavní je ale, že jsme zápas vyhráli. Jestli jsme dostali v zápase - i třeba po chybách - dva góly a porazili jsme soupeře, je jedno.
O vaší výhře rozhodla střela Radka Dvořáka v prodloužení. Oslavovali jste gól ještě před tím, než jej rozhodčí po poradě s kolegou u videa uznal. Věděli jste, že byl puk v brance?
Z našeho pohledu to bylo jasně vidět. Vzadu se navíc rozsvítilo červené světlo. Pevně jsme tomu věřili. Pak jsme se ještě ptali Martina Straky, který byl u toho a říkal, že to byl jasný gól. Po chvíli se to potvrdilo.
Věřil jste tomu že zápas dokážete v prodloužení zlomit?
Abych byl upřímný, věřil jsem spíš na nájezdy.
Ve finále vás čeká Kanada. Máte v nohách prodloužení, navíc má soupeř víc času na odpočinek. Je to pro vás velká nevýhoda?
Všichni se rychle oklepou. Rádi hrajeme proti Kanadě. Jsou to pro nás motivační zápasy. Uděláme všechno pro to, abychom je porazili. Mají sice víc odpočinku, ale to momentálně nehraje žádnou roli. Všichni jsme zdravě nažhavení, všichni víme, že chceme vyhrát zlatou medaili a uděláme pro to všechno.
Máte tady rodinu. Jak moc vám pomáhá její podpora z hlediště?
Vždycky je dobře, když je s vámi rodina. Ta moje šestiletá na tribuně pořád skáče. Rád ji vidím, když má radost. Takže když dáme gól, rád se tam podívám.
Švédové vás hodně potrápili, že?
Nebyl to jednoduchý zápas. Hráli jsme proti mužstvu, které výborně bránilo, dostalo se do vedení. To je vždycky nepříjemné. Podařilo se nám to zvrátit, ale bohužel jsme dostali gól v oslabení. Ale mužstvo šlapalo dál. S troškou štěstíčka jsme to dotáhli do vítězného konce.
Jak vám bylo, když jste ranou od modré trefil spoluhráče Jaromíra Jágra?
Neviděl jsem, jak jsem ho trefil, ale když jsem viděl, že zůstal ležet, tak mi bylo dost úzko. Přišlo mi, že mi ta střela sedla. Pak jsem se dozvěděl, že ho puk asi nejdřív trefil do ramene a pak teprve do tváře. Dělal si pak legraci, že jsem asi chtěl, aby si toto mistrovství zapamatoval.
Ve čtvrtfinále jste trefil nepříjemně do masky amerického gólmana DiPietra. Nedělají si z vás už spoluhráči legraci za to, jak jste nebezpečný?
Zatím ne, ale pokud vyhrajeme, ať si ze mě dělá legraci, kdo chce...
V utkání jste vedli 2:1, ale inkasovali jste v oslabení. Vy jste při brance Daniela Sedina byl na ledě. Co se přihodilo?
Byla to ošemetná situace. Střela úplně mimo, zpoza branky přišla nahrávka k levé tyči a bohužel jsem se přes Tomáše Vokouna nemohl dostat k tomu hráči, co střílel. Byl jsem bezmocný. Hlavní je ale, že jsme zápas vyhráli. Jestli jsme dostali v zápase - i třeba po chybách - dva góly a porazili jsme soupeře, je jedno.
O vaší výhře rozhodla střela Radka Dvořáka v prodloužení. Oslavovali jste gól ještě před tím, než jej rozhodčí po poradě s kolegou u videa uznal. Věděli jste, že byl puk v brance?
Z našeho pohledu to bylo jasně vidět. Vzadu se navíc rozsvítilo červené světlo. Pevně jsme tomu věřili. Pak jsme se ještě ptali Martina Straky, který byl u toho a říkal, že to byl jasný gól. Po chvíli se to potvrdilo.
Věřil jste tomu že zápas dokážete v prodloužení zlomit?
Abych byl upřímný, věřil jsem spíš na nájezdy.
Ve finále vás čeká Kanada. Máte v nohách prodloužení, navíc má soupeř víc času na odpočinek. Je to pro vás velká nevýhoda?
Všichni se rychle oklepou. Rádi hrajeme proti Kanadě. Jsou to pro nás motivační zápasy. Uděláme všechno pro to, abychom je porazili. Mají sice víc odpočinku, ale to momentálně nehraje žádnou roli. Všichni jsme zdravě nažhavení, všichni víme, že chceme vyhrát zlatou medaili a uděláme pro to všechno.
Máte tady rodinu. Jak moc vám pomáhá její podpora z hlediště?
Vždycky je dobře, když je s vámi rodina. Ta moje šestiletá na tribuně pořád skáče. Rád ji vidím, když má radost. Takže když dáme gól, rád se tam podívám.
