Podobně jako jeho otec i Tom ční mezi ostatními vesměs urostlými hokejisty jako hora masa a svalů. A na ledě je pořádně nebezpečný. V současné době je považován za největší naději německého hokeje.
"Proti Čechům nás čeká klíčový zápas, musíme bezpodmínečně vyhrát," říká Tom anglicky. Světový jazyk číslo jedna ovládá výborně, naproti tomu česky umí jen pozdravit a zvládne i napočítat do deseti. "Táta má v Čechách spoustu kamarádů, ale naši příbuzní žijí v Německu a kromě spoluhráčů z Landshutu mezi Čechy a Slováky žádné kamarády nemám," říká opora německého výběru.
V sedmnácti letech hraje pravidelně druhou ligu za Landshut a udržuje si průměr půl bodu za zápas. "Chodil jsem i na přesilovky s Alešem Krátoškou a ten je jako většina Čechů. Skvěle si rozumí s pukem a je ohromně šikovný. Takovou hru přímo miluji a styl Čechů, který předvádějí hlavně v NHL, mám moc rád," vyznává se Tom. V neděli však nebude mít s Čechy žádné slitování. "Myslím, že můžeme uspět. Dneska jsme prohráli se Švédy pouze o gól. Češi od nich dostali sedmičku, takže bez šance být nemůžeme," tvrdí útočník.
Druhá polovina pravdy ovšem je, že v úvodním vystoupení na turnaji Němci dostali od Kanady jedenáctibrankový příděl. "To je pravda, ale první třetina skončila 1:1 a do té doby to byl celkem vyrovnaný zápas. Ve druhé třetině jsme ale odešli a dostali sedm gólů," přiznává mladý Kühnhackl.
Ten je pořád konfrontován se schopnostmi svého otce. "Nedá se nic dělat. Je to opravdu legenda. Drží rekord v počtu vstřelených branek, asistencí i bodů v nejvyšší německé soutěži. V jedné sezóně dal snad osmdesát gólů. Tomu se nyní zdaleka nikdo ani nepřibližuje," usmívá se syn. "V řadě klubů mě také posuzují hlavně podle táty. Třeba v Crimmittschau mého otce nenáviděli a teď nenávidí i mě. Naopak přesně obráceně je to v Mnichově," uvádí příklady. Kühnhackl starší nyní působí jako viceprezident německého hokejového svazu.
O své budoucnosti zatím Tom nemá jasno. V Landshutu pracuje, má tam rodiče i přítelkyni a líbí se mu tam. Zvažuje nyní několik variant včetně smlouvy s klubem nejvyšší německé DEL či odchod do Severní Ameriky. "Mluvím o tom s tátu každý den. Probíráme to ze všech stran, ale konečné rozhodnutí jsme ještě neudělali."
O jeho dalších krocích může napovědět i případný úspěch na světovém šampionátu osmnáctek, kde je pod pečlivým drobnohledem skautů z celé NHL. Jeho otec naposledy nastoupil na světovém šampionátu v roce 1985. Tehdy se Čechoslováci stali stali mistry světa.