Sám jsem před dvěma lety pozoroval v Pittsburghu utkání Evropa - Kanada na jednu branku. Po tréninku zůstalo na ledě snad patnáct lidí, někdo zkoušel na druhé straně nájezdy a střelbu. V prestižním mači naproti se góly se oslavovaly jako ve finále Stanley Cupu. Ohnivě se vysvětlovala pravidla, poletovaly uštěpačné poznámky a vítězná Evropa se na závěr srovnala do postavení, jako by se fotila s pohárem.
Naposledy se Jaromír Jágr s Matthewem Barnabym dohodli, že se navzájem napodobí. "Jeho zvládnu lehce," prohlásil pak Jágr. "Skoro pořád sedí na střídačce, hraje maximálně deset minut za zápas..."
Barnaby, mezi soupeři nenáviděný provokatér a hecíř, sice sklidil uznání za věrnou napodobeninu Jágrova bruslení, jenže kapitán jasně triumfoval. S drsným výrazem ve tváři se jako šílenec rozjel k hloučku hráčů, ostře před nimi zabrzdil a trhnutím pažemi naznačil shození rukavic, jakousi výzvu k boji. Pak ovšem začal zvolna ustupovat, až se jakoby zbaběle uklidil do protějšího kouta hřiště. Tvrďáckou grimasu přitom neopustil. "Tím, jak utíkal, mě fakt dostal, to zabolelo," tvrdil Barnaby, o němž Jágr řekl, že má smysl pro humor, jako by byl Čech.
Už ne tak veselá je v Pittsburghu pozice Martina Straky. V minulé sezoně dal pětatřicet gólů, nyní se rozjel na sotva deset, třebaže vydělává čtyřikrát víc než loni. Párkrát mu ke skórování chyběl centimetr nebo zlomek vteřiny, ale zatím se přiblížil ke staré průpovídce z Floridy, podle níž se netrefí ani do oceánu. "Kluci se mi snaží pomoct, povzbuzují mě a fandí, snad to bude brzo v pořádku," povídal.
S bolavým kolenem šel na vyšetření magnetickými vlnami obránce Jiří Šlégr. Naštěstí se žádné vážné poškození kloubu nezjistilo.
Ještě ke zpravodajství z nemocnic. Útočník Ladislav Kohn z Anaheimu si natáhl třísla a doba klidu záleží na tom, jak rychle zmizí nepříjemná bolest. Brankář Dominik Hašek z Buffala si v civilu zkoušel zabruslit, ale od zdravotního stavu nutného pro start v utkání NHL je daleko. Má se vrátit někdy na přelomu let 1999 a 2000. Po šesti střetnutích promeškaných kvůli otřesu mozku naskočil do sestavy Atlanty její nejlepší bek Petr Buzek. Proti svému bývalému klubu Dallas Stars hned zaznamenal dvě asistence.
Úplně v pohodě není ani křídlo Martin Ručinský z Montrealu. Znovu jej zlobí pravé rameno, které měl už dvakrát operované. Po nedávné kolizi s protihráčem a následném otřesu ho pořád pobolívá hlava. "Dostal jsem loktem a občas se cítím malátně," postěžoval si do telefonu.
Teď pochvaly. Zadák Jaroslav Špaček z Floridy podle zámořského tisku není jen "další bek z Evropy". Přizpůsobil se tamnímu stylu. Výborně hraje tělem, což nešťastně potvrdil v zákroku na nepřiprveného útočníka Emersona z Atlanty. Přidává výjimečné čtení hry a prudkou střelu golfovým úderem. V bodování obránců pronikl do elitní desítky k Blakovi, Lidstromovi, Ozolinšovi a Housleymu.
V roli vychovatele defenzivního "dorostu" mužstva Tampa Bay Lightning se osvědčil veterán Petr Svoboda. Po odchodu Houldera zůstal na soupisce ze zkušených beků jediný. "Můžeme hrát pár špatných partií, ale kvůli tomu se nestřílí," řekl o svém přístupu k mladým. "Zastávám ten názor, že je třeba hrát pořád nadoraz, protože nevíme, jak dlouho tady budeme." Ve své šestnácté sezoně v NHL zvládne čtyřiatřicetiletý muž přes sedmadvacet minut na ledě za utkání. Ačkoliv uznávají jeho perfektní kondici, experti se obávají, aby se po Novém roce nadměrnou zátěží nezadávil.
Další pozitivní ohlasy vyzdvihují výkony zadáka Tomáše Kaberleho z Toronta. Jedenadvacetiletý mládenec před časem spáchal chybu, která tým stála bod za remízu v souboji se Saint Louis. Díky jeho špatnému rozhodnutí v útočném pásmu skóroval v poslední minutě York. Kaberle se pak omlouval a vypadal jako hromádka neštěstí. Celkově ovšem vzbuzuje respekt a obdiv svým klidem a přehledem. "Kdybych ho neznal, nevěřil bych, že hraje v NHL teprve druhým rokem," prohlásil kolega Dmitrij Juškjevič. Při současném zranění Berarda a Karpovceva znovu na Kaberleho vzrostl tlak a on obstál.
Centr Robert Lang z Pittsburghu na sebe upozornil schopností uvolnit se od protivníků. Následně dokáže velice rychle vypálit, což soupeři dává minimální šanci ránu zblokovat. Hlavně aby Robert ve druhé polovině ročníku neztuhl jako loni...
Snaha a touha zlepšit se vyzařuje z forvarda Václava Prospala z Ottawy. Posledně přihodil i pár gólů. Připomínají mu, aby víc střílel místo zbytečných přihrávek a aby se zbytečně nepouštěl hluboko do útočného pásma. Vzhledem k tomu, že se neřadí k excelentním bruslařům, těžko se jako bránící střední útočník stačí vrátit s případným kontrem protivníka.
Když přišel Jan Bulis ve středu na trénink Washington Capitals, zjistil, že v černých rozlišovacích dresech s ním nepůjdou na led obvyklí spoluhráči Konowalchuk a Zedník. Kouč Wilson se rozhodl vzkřísit produktivitu přeskupením formací a k Bulisovi postavil Slováka Bondru a Švéda Dahlena. "Musíme si na sebe zvyknout, ale myslím, že to bude fungovat," tvrdil český hráč.
Pohodový víkend a pěkný příští týden přeje Karel Knap
