Před dvanácti lety zase vedle sebe vybojovali největší úspěch českého hokeje. Zlatý olympijský tým vedl v Naganu Růžička jako kapitán, Hašek se zase stal hlavní hvězdou turnaje.
Nyní jsou obě legendy zase v jiné pozici. Litvínovský odchovanec a dnešní kouč Slavie Praha vede národní tým a právě on rozhodne, jestli se Hašek podívá v únoru do olympijského Vancouveru. I proto v dnešním zápase v O2 Aréně má čtyřiačtyřicetiletý gólman o motivaci postaráno.
"My jsme toho s Růžou nahráli proti sobě hrozně moc. Hlavně to bylo v naší lize, kde mi Vláďa pár gólů dal, ale já jsem ho taky hodněkrát vychytal. Já se ale teď na olympiádu nějak nezaměřuji. Vyloženě se soustředím na každý zápas Pardubic a dál zatím nemyslím. Pokud ale ucítím v listopadu, že na to mám, že mi to jde, tak se o nominaci poperu, to je jasné," řekl vítěz dvou Stanley Cupů.
Dominiku, umíte si představit, že na olympijské hry do Vancouveru pojedete jako česká brankářská dvojka?
Kdyby se k tomu mělo schylovat, tak bych si musel s trenérem promluvit, aby mně řekl, co ode mě vlastně čeká. V žádném případě to ale nevylučuji.
Jak se cítíte fyzicky po náročném rozjezdu ligy?
Cítím se skvěle. Přesně tak, jak bych se cítit chtěl. Musím to zaklepat. Vždy je nejdůležitější, aby hráč byl kondičně a zdravotně v pořádku. Pokud se takto budu cítit i dál, tak je prostor ještě pro zlepšení. Věřím, že zdraví vydrží.
Myslíte, že Pardubice mají letos na nějaký velký úspěch?
O tom vůbec nepochybuji. Je tady více dobrých mužstev, ale my mezi ně určitě patříme. Byla by škoda si dávat menší cíle, než úspěch v play-off. Výsledky na začátku sezony byly sice průměrné, ale sezona je ještě dlouhá. Věřím, že budeme tabulkou stoupat.
Hned na začátku sezony jste během pěti zápasů čtyřikrát chytal nájezdy. Stalo se vám to už někdy během kariéry?
Tak to určitě ne. To je rekord. Bavíme se s trenérem brankářů, jak kteří hráči nájezdy provádějí. Je to důležitý, ale zase se nemůžu jenom spoléhat na to, že vím, co hráč dělá.
V nájezdech jste už vychytal velké hráče, jakými jsou Straka, Ton, Vlasák nebo Ručinský, naopak vás překonali méně známí střelci. Je to jen náhoda?
Tak já v tomhle vůbec nerozlišuji. Někdy o nějakém třeba i průměrném hráči nemusíte celý zápas vůbec slyšet a on pak penaltu s přehledem promění. Naopak velký hráč si na ní nemusí příliš věřit. Podle toho nelze nic poměřovat.
Překvapilo vás něco v české extralize?
Vlastně ne. Tím, že jsem tady strávil celý minulý rok, měl jsem čas chodit na extraligové zápasy. Kvůli tomu, že jsme s rodinou bydleli v Praze, tak jsem chodil hlavně na Spartu, někdy na Slavii, v Pardubicích jsem byl asi dvakrát. Ligu jsem tak docela poznal.
Co třeba rozhodčí? Na ty se často nadává...
Ani na ty si nemůžu nějak stěžovat. Samozřejmě, že ten hokej je z mnoha důvodů jiný než v NHL. Třeba rozhodčí v zámoří více pískají hákovaní, sekání, bránění ve hře a spíše pustí tvrdší hru do těla. U nás to dělají přesně opačně. Ale v zásadě nepískají nějak špatně. Navíc každý hráč se tomu musí umět přizpůsobit.
Vedle vás se do ligy vrátili z NHL i další starší hráči jakými jsou Straka, Reichel, Šlégr nebo Kaberle. Navíc většinou patří k oporám týmů. Není to důkaz, že liga nemá dobrou úroveň?
Nesmíme zapomínat, že přibližně sto našich velmi kvalitních hokejistů hraje za hranicemi. Hodně jich je v NHL, v Rusku nebo jinde v Evropě. To musí být znát. Tito hráči by dodali vyšší úroveň, ale nejsou tady. Navíc ty co jste jmenoval, ve své době patřili v NHL k oporám svých týmů, nebyli to žádní nosiči vody. Proto i dnes stačí. Také hokej není fotbal. Upřímně řečeno, kdybych dělal nějaký sport, při kterém se musí běhat, tak už jsem dávno skončil. Bruslení není tak náročné na opotřebení kloubů a i proto hokejisté vydrží hrát kvalitně poměrně dlouho.
Liší se hodně vaše hra v NHL a tady?
Hokej u nás je jiný. V Americe byl daleko větší tlak do brány. V extralize je hra více pozvolná. Na druhou stranu tady alespoň zatím jde na mě třeba více střel než v Detroitu. Tam jsem v průměru měl za zápas nějakých 20 zákroků. Bylo to však také tím, že v zámoří jsou všichni hráči zvyklí více blokovat střely. Na druhou stranu je tam menší hřiště, takže gólman musí být více ve střehu.
Na začátku ligy jste si třeba také postěžoval, že je škoda, že nemůžete mít helmu bez reklam jako v NHL. Že si ji nemůžete vybarvit jen podle svého gusta.
Pravdou je, že mě to mrzelo. Určitě by se to více líbilo mě i lidem. Na druhou stranu respektuji, že klub potřebuje ukázat své partnery a získat od nich za to peníze. To se nedá nic dělat. Nakonec jsme snad našli rozumný kompromis.
A co reklamy na ledě? Ty vás jako brankáře musí rušit. Navíc jste celou kariéru chytal na čistém kluzišti...
Určitě je těžší na nich sledovat puk. Překvapilo mě to, když jsem to poprvé viděl. Nemůžu ale říct, že by mi to přineslo nějaké větší problémy. Zvykl jsem si na to poměrně rychle. Je to prostě byznys. Nějak se tím nezatěžuji, ani nevím, co tam za reklamy je. Je jich tolik, že se v tom ani nedá orientovat. Spíše lituji fandy.
