"No jo, Polák family to tady obšancovala," říká dvaadvacetiletý hráč. "Je to legrační a zároveň i hezký." Otec je týmový kustod a matka klubová ekonomka. Nepůsobí tu jen mladší bratr, který z Varů před sezonou odešel do zámoří.
Vojtěch Polák starší byl přitom ve Varech známý jako skvělý hráč, jeho syn je brán jako výjimečný talent – extraligu si zahrál poprvé už v patnácti, o rok později na Spartě vstřelil svůj první gól, v sedmnácti byl jednou z opor týmu.
Před třemi roky se Polák vydal do zámoří, aby se popral o šanci v týmu Dallas Stars.
Jenže během dvou let si zahrál pouze v pěti zápasech a letos působil jen na farmě v Iowě. Proto se rozhodl vrátit. "Ale docela dlouho jsem si to rozmýšlel," přiznává Polák. "Doufal jsem, že si hodně zahraju. Byl jsem po hokeji hladový.Myslím po hokeji s pukem na hokejce."
Do týmu rozjetých Varů naskočil na začátku února. A byť dal hned v úvodním zápase gól, víc bodů do konce základní části nepřidal.
Nastupoval až ve čtvrté formaci a i v play-off zůstával skrytou zbraní Varů. Až v posledním, středečním finálovém zápase proti Slavii se přesunul do druhého útoku.
A výrazně ožil, když si při drtivé výhře 8:2 připsal dvě asistence. "Prospělo mi to, aspoň doufám," směje se Polák. "Předtím tým šlapal, nebyl důvod něco měnit."
Vary tak vyrovnaly stav série na 2:2 a pátý zápas finále je čeká už dnes v pražské O2 Areně.
"Titul chceme hrozně moc. Tým má velké srdce a chce tu pohádku dotáhnout do konce," tvrdí Polák. "Ale musíme zůstat na zemi. Slavia se z toho výprasku určitě poučí."
Pokud by Vary pátý zápas vyhrály, mohly by v pondělí doma vybojovat první titul v historii klubu.
Jenže zápasy v plechovém karlovarském stadionku znamenají pro domácí hráče strasti. I pro ně je složité sehnat pro své známé dostatek vstupenek. "To u mě odpadá. Je to výhoda, že nemusím pro rodinu shánět lístky," směje se Polák.
Zda se vrátí po sezoně zpátky do zámoří, zatím neví. "Ani teď výsledky Dallasu nesleduju. Nemám totiž kde, ještě jsem si na to ani nezařídil programy," říká Polák.