"Je to tradiční, moc dobrá adresa. A česká extraliga je strašně atraktivní," těší se na nové angažmá 24letý obránce.
Vyhlédl si vás Robert Reichel a byl vás osobně sledovat. Věděl jste o tom, že je v hledišti?
Věděl, sešli jsem se před utkáním, na které přijel. Potěšilo mě, že má o mě zájem zrovna pan Reichel, který toho tolik dosáhl. Domluvili jsme se a já jsem strašně rád, že jsem v Litvínově. Po šesti letech v Německu jsem hledal změnu.
Je česká nejvyšší soutěž kvalitnější než německá?
Kvalitnější a hlavně jiná. Strašně těžko se to popisuje, vždyť jsem tady ještě nehrál. V Hamburku jsme měli v týmu dva Němce, jinak samé Kanaďany. Takže se hrál kanadský styl. Víc do těla. Tady v Česku je hokej zase techničtější.
Jaké jsou rozdíly v přípravě?
V Německu se v létě netrénuje, každý hráč si dělá, co chce. Je to jako v Americe. Po sezoně dostaneš tréninkový plán a každý pracuje individuálně. Až prvního srpna se tým sejde ke společné přípravě a jde se hned na led. Udělají se testy a na nich je vidět, kdo něco dělal a kdo ne.
Vyhovuje vám to víc tady?
Je strašně hezké, když se trénuje s týmem. Je to úplně jiná motivace. Když jste sám a příprava bolí, řeknete si: tak chvíli přestanu. V týmu to nejde. Nemůžete říct trenérovi dneska nepřijdu. V Německu vám to u privátního kouče projde.
Jak hodnotíte svou poslední sezonu v Hamburku? V účasti na ledě jste měl dobrou bilanci +11.
Jiní musejí říct, jestli je to dobré. Byl jsem poprvé v kariéře vážně zraněný, vypadl jsem asi na dva a půl měsíce. Měl jsem komplikovanou zlomeninu. Chyběl jsem v důležité části sezony, ale na play-off jsem se vrátil. Jenže jsme skončili hned v prvním kole. Když není úspěšný tým, nemůže ani žádný hráč říct, že je úspěšný. Škoda, že jsme se nedostali dál.
Jste tvrdý obránce?
Spíš technický. Docela to umím s pukem, nejsem špatný bruslař.
Znáte někoho z Litvínova?
Myslel jsem, že si pamatuju jednoho dva hráče ještě z národního týmu, ale ukázalo se, že ne. Samozřejmě vím, kdo je pan Reichel, pan Šlégr. Proti Slovákovi Jasečkovi a jeho Plzni jsme hráli v přípravě, tak si na něj trochu vzpomínám.
Jak působí parta v Litvínově?
Strašně pozitivně. Všichni si rozumí, je to něco jiného než v Německu. Mentalita je úplně jiná.
S kým byste chtěl hrát ve formaci?
Na to je ještě brzy. Je příprava, na ni se všichni koncentrujeme. A sestava je stejně věc kouče, já to neovlivním. Nedělám si s tím starosti.
Líbilo by se vám zahrát si po boku olympijského vítěze Jiřího Šlégra?
To víte, že jo! Bylo by skvělé zahrát si vedle takového hráče. Ale záleží na trenérovi. Budu rád hrát s kýmkoliv, strašně mě těší, že jsem v Litvínově.
Defenziva byla vždy považována za slabinu Litvínova. Zlepší se po vašem příchodu?
Kdyby mohl cokoliv v týmu zlepšit jeden hráč, bylo by to lehké. Navíc si nemyslím, že by obrana byla slabina Litvínova. Podívejte, co dokázal v minulé sezoně. To nikdo nečekal. Tým má velký potenciál. Jsme tu noví dva tři beci, když každý odvede maximum, můžeme se zase posunout dál.
Litvínovu zatím chybí ve sbírce úspěchů titul. Získá ho s vámi?
Každý hokejista musí mít takový sen. Ale bude to ještě velká práce. Chceme se dostat do play-off a v něm dojít co nejdál.
V Hamburku jste měli moderní stadion, jak se vám zamlouvá stařičký litvínovský stánek?
Jsou to dva rozdílné světy. My jsme v Hamburku měli nejmodernější halu v Evropě pro 13 tisíc lidí. Pořád bylo vyprodáno. Ale ti lidi tam hokeji zase tolik nerozumí. V Hamburku byl hokej nový, zažíval tam boom. Ale když nepřišel úspěch, jaký lidé očekávali, už to taky takové nebylo. Když bude plný litvínovský stadion, nebude to o nic horší než v Hamburku. Je to sice menší stadion, ale bude tu hodně lidí na menším prostoru. Líbí se mi to.
Toužíte se ještě vrátit do německé reprezentace?
Je to samozřejmě velká pocta, ale hodně se tam střídali trenéři a každý má své hráče. Teď na mě místo nezbývá. Ale každý zkouší se tam dostat, já to budu taky dělat. Budu se snažit hrát co nejlépe, potom je to už věc trenéra. Moje priorita je teď ale hlavně Litvínov.
NHL by vás nelákala?
Každého hráče by to mělo lákat. Je mi 24, nejsem nejmladší, ale ani starý. Mluvit teď o NHL, když jsem odehrál zatím jen jeden fantastický rok, to je přehnané. Mám tady smlouvu zatím na rok, pak se uvidí.
Bydlíte tady sám nebo s rodinou?
Zatím sám. Moje přítelkyně ale brzy přijede a bude tu se mnou. Dorazí asi v září.
V Česku zůstal někdo z rodiny?
Narodil jsem se v Ostravě, moje maminka je ze Slovenska, ale mám tady strýce a babičky. Celá rodina je v Česku a všichni se na mě těší. Navštívit jsme se ještě nestihli. Snad teď po návratu z týmové dovolené.
Dovolené? Myslel jsem, že jste byli v Turecku na soustředění.
Trénovali jsme každý den ráno a večer, ale jinak jsme měli volný den a mohli regenerovat. Poznat se se spoluhráči. Moc se mi tam líbilo, to jsem z Německa taky neznal.
Jak bojujete s češtinou? Nedobírají si vás spoluhráči za to, jak mluvíte?
Co znamená dobírají?
Jestli si z vás nedělají legraci?
Aha (smích). Pár věcí ještě říct umím. Není to tak hrozné. A když si ze mě vystřelí, vezmu to. Zase tak vážný nejsem. Vy mi rozumíte?
Rozumím výborně. Učíte se ještě někde česky?
Já všechno rozumím, umím všechno říct. Jen když vedu delší diskuze, pozná se, že mi některá slovíčka chybí. Ale doma s mamkou a s tátou mluvíme všichni jen česky.
A nadáváte česky nebo německy?
To raději německy. V němčině i myslím. Česky se domluvím, snažím se třeba přečíst noviny. Psát mi moc nejde, ale to zas tolik potřebovat nebudu.
