Přišel jste do týmu jako nadějná posila ze zámoří, jenže se vám ze začátku nedařilo. Byl jste pod velkým tlakem?
Nikdo z vedení mi nic neříkal. Ale já jsem sám na sobě vycítil, že to není ono. A tak jsem se snažil, aby se to zlepšilo.
Co vám nejvíce pomohlo?
Dlouho jsem v extralize nehrál, potřeboval jsem trochu času. Navíc mi hodně prospělo, že jsem začal hrát přesilovky. V úvodních zápasech mě na ně trenér nestavil, pak jsem dostal důvěru. A zatím to vychází.
Zlínská přesilovka straší všechny soupeře. V čem je její kouzlo?
Trénujeme ji každý den. Jsme dobře sehraní, máme tři nebo čtyři signály. A když nevyjde jeden, tak zkusíme ten druhý.
A co stojí za skvělým tažení Zlína? Vyhráli jste šestkrát v řadě, v tabulce jste prozatím první...
Snažíme se hrát dobře zezadu, máme perfektního gólmana. A také skvělé útočníky, kterým se vždy podaří dát dva nebo tři góly. No a pak to ubráníme.
Dříve jste si stěžoval, že vám ze zámoří ještě nedorazily oblíbené hokejky. Už je máte?
Stále ne. Opravdu nevím, kde se zasekly. Ale teď už je to lepší, zvykl jsem si na ty, s kterými hraju teď. Za začátku jsem s nimi ale fakt nebyl spokojený.
Netajil jste se tím, že se z extraligy pokusíte dostat do reprezentace. Zatím to nevyšlo. Jste z toho zklamaný?
To se nedá říct. Je to stále můj sen a udělám pro to všechno.
V posledních šesti zápasech jste dal pět gólů. Neříkáte si: kdyby byla nominace třeba o týden později, tak bych se tam dostal?
Tak to neberu. Budu se snažit, aby to vyšlo někdy příště.
Kdy se znovu pokusíte prodrat do NHL?
Chci odehrát dva roky tady v extralize a pak se uvidí.
