Martin Prusek zahájil extraligovou sezonu ve velkém stylu. Jenže pak se mu přestalo dařit a do vítkovické branky se postavil Marek Pinc, který tým několikrát podržel a jeho úspěšnost zákroků se vyšplhala až k pětadevadesáti procentům. Na Pruska zbyla role dvojky.
Pak však přišla vítkovická krize, která vyvrcholila debaklem ve Zlíně, kdy Pinc šestkrát inkasoval. Další zápasy odchytal opět Prusek. Proti Vsetínu ale zřejmě zase nenastoupí, je nemocný.
Začaly se objevovat informace o nominaci na Karjala Cup. Víte, že se v ní objevilo vaše jméno?
Akorát jsem to četl v novinách. Mám-li se přiznat, tak to zatím jde mimo mě. Momentálně máme ve Vítkovicích trochu jiné problémy, takže to příliš neřeším, dokud to není oficiální. Na druhou stranu reprezentace je vždy něco hezkého a něco po čem každý touží…
Není to trochu paradox, když se v brance střídáte s Markem Pincem?
Tak já to zase takhle neberu, protože nominaci dělají reprezentační trenéři. Koho si vyberou, toho pozvou. (smích) Já nad tím nepřemýšlím, protože to nemá cenu.
Jak na vás působilo, když jste jako hvězda z NHL musel sedět coby náhradník?
Určitě není příjemné sedět a dělat dvojku. Bohužel ty výsledky, hra a všechno nebylo zrovna nejlepší. Ani já jsem nechytal, na co jsem byl zvyklý, tak to takhle dopadlo. Nešlo dělat nic jiného než trénovat a čekat na šanci.
Zajímalo by mě, zda vás to štvalo či spíše mrzelo?
Nejspíše ani jedno z toho. Motivovalo mě to. Marek Pinc chytá samozřejmě výborně i já chtěl týmu pomoci na ledě a ne jen pořád sedět na střídačce.
Gólmanům z NHL se v extralize zase tolik nedaří, jak se očekávalo. V čem je problém?
Řekl bych, že je to i odlišným stylem hokeje. Tady je mnohem více vyložených šancí a přečíslení jako dva na jednoho a podobně než za mořem. Pokud tým brankáře nepodrží, tak může sice něco chytit, ale zápas sám nevyhraje. Hráči jsou v extralize výborní a nemůže si někdo myslet, že když tu bude brankář z NHL, tak dostane maximálně jeden nebo dva góly. O tom to není a mnoho lidí si to neuvědomuje.
Jak byste zhodnotil své dosavadní výkony?
Viděl bych to na nějakou houpačku. Na začátku ligy se mi dařilo a byl jsem v pohodě. Pak jsem se lehce zranil a už to nebylo optimální, když jsem šel do brány. Teď už jsou zase poslední zápasy celkem dobré, ale jak říkám, jde o výsledek. Když hrajeme 5:4, tak dostanu čtyři góly, ale vyhrajeme. To je nejdůležitější.
Co se v nejvyšší soutěži změnilo za tu dobu, co jste působil v Kanadě?
Netroufnu si to nějak hodnotit. Vidím jen, že hráči z NHL, v týmech jako je Sparta, Pardubice a Kladno, hrají prim a táhnou je. Jsou vidět a soutěž je velmi kvalitní. Mnoho kluků z ligy znám a vím o nich, že jsou mistři světa a jsou výborní hráči. Vážně bych to dále nerozebíral…
Dobře. Na co jste si musel nejvíce zvykat, když jste odešel do Kanady? S čím jste měl problémy?
Na prvním místě byla řeč, s tou jsem trochu bojoval. Pak také samozřejmě odlišný styl chytání. Oni to chtějí trochu jinak, což je od extraligy opravdu změna.
Řekl byste, že to mají gólmani při prosazovaní do NHL těžší než třeba útočníci?
Asi by záleželo na úhlu pohledu. Faktem je, že když něco zkazí útočník, tak se nic neděje. V momentě, kdy udělá chybu brankář, je to gól. Každopádně na brankáře je mnohem více vidět než na obránce a útočníky.
Jak bylo složité prosadit se v zámoří?
Určitě to není jednoduché. Člověk musí mít trochu pokoru, protože to nejde hned vylítnout nahoru. Důležité je i mít štěstí. Když to tak vezmu, musíte mít štěstí na klub i farmu, aby tým hrál dobře a ostatní hráči brankáři pomáhali. Pak máte šanci, že si vás všimnou…
Čím vás nejvíce okouzlila NHL?
Určitě a jednoznačně tou atmosférou. Těch dvacet tisíc diváků. Zvláště v Kanadě, když jsme hráli třeba v Torontu nebo Montrealu a vyhráli, tak to byl zkrátka nádherný zážitek. (Prusek zasněně zavzpomínal).
Než jste šel do Kanady, tak jste prý neměl řidičák a jezdil jste na tréninky tramvají. Nastala nějaká změna v tomto ohledu?
To není pravda, už jsem ho měl. Ale jinak máte pravdu na tréninky jsem předtím vážně jezdil tramvají, ale to mi bylo jednadvacet. Od té doby, co jsem si řidičák udělal, se všude vozím. (smích).