„Díky tomu, že mužstvo od začátku vedlo a hrálo dobře, se mi vstup do zápasu hodně usnadnil. Zvládl jsem to bez větších problémů,“ okomentoval utkání sedmadvacetiletý forvard.
Na ledě se ve středu objevoval pravidelně. Hrál přesilovky i oslabení. „Tady to trenéři dělají dobře. Do oslabení střídají všechny hráče. V zápase, jako byl ten s Chomutovem, kdy se většinu času nehrálo 5 na 5, by se někteří vůbec nedostali na led. Potom by pro ně bylo hrozně těžké být pořád připravený na sto procent,“ pochvaloval si Fink.
Do Dukly přišel bývalý hráč Kladna a Znojma s pověstí střelce. Tu začal v týmu hned naplňovat, když se prosadil v početní výhodě necelé tři minuty před koncem. Nemuselo ovšem zůstat u jediné branky.
„Mohl jsem dát gól už v první třetině, chtěl jsem gólmana překvapit a vystřelit hned z voleje. Možná kdybych ještě chvíli počkal a najel si víc před bránu, dopadlo by to jinak,“ litoval zahozené šance.
Možná i proto piloval Fink na včerejším dopoledním tréninku střelbu. „Mám ve zvyku před tréninkem nebo po něm si zastřílet, abych si to oživil. Dneska jsem ale brankáře Štábla dvakrát trefil do břicha, takže asi nebude obědvat,“ usmál se.
