Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přesně před 15 lety: Úspěch, jaký přežije věky: hokejisté jsou zlatí

MF DNES během olympiády v Naganu (23. února 1998)

22 2013
Nagano (Od našeho zpravodaje) - Zvuk sirény, konec zápasu. Porážíme Rusko 1:0. Hokejky letí do kouta, ruce nad hlavu - zlato! Hraje se česká hymna, hráčům probíhá v hlavě celá kariéra. "Tohle byla nejhezčí hymna, jakou jsem kdy slyšel," vypravil ze sebe dojatý Dominik Hašek, hrdina mužstva, hrdina olympiády a teď zrovna král celé země.

"Nejradši bych teď ukončil sezonu a zůstal doma," vyznal se Jaromír Jágr, který se konečně dočkal úspěchu v národním týmu, po kterém bytostně toužil.

Před 15 lety

V těchto dnech uplynulo 15 let od doby, kdy se na olympiádě v japonském Naganu konal hokejový turnaj století, který skončil největším úspěchem v historii českého sportu. iDNES.cz přinese při této příležitosti každý den článek z MF DNES napsaný přesně před 15 lety, jenž se věnoval dění okolo reprezentace. Ponořte se s námi do archivů a zavzpomínejte na tehdejší nádherné hokejové zážitky.

Trenér Ivan Hlinka byl hluboce dojatý. "Nechci dělat chytrýho, pač mám v sobě šampaňský a nějakou tu vodku," rozšafně si vychutnával triumf. "Ale bylo fajn, jak Rusové museli přijet a podat nám ruku jako vítězům. Zažili jsme si doby, kdy to bylo opačně."

Vyprodaná hala v Naganu spontánně tleská vítězům. Předseda Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch věší hrdinům medaile na krk, rozjařený Jágr mu místo poděkování zasalutoval. Několik drsných mužů má v očích slzy.

Dva muži, kteří byli v podezření, že se nemají v lásce, se při hymně drží za ruce na znamení jednoty. Jaromír Jágr a Robert Reichel.

Kapitán Vladimír Růžička mává nepřítomně státní vlajkou. Ještě mu nedochází, co dokázal. Po Raškovi je druhým Čechem, který má olympijské zlato i stříbro. "Ještě nikdy jsem při hokeji nebrečel," řekl později pohnutým hlasem. "Hlavou se mi během té hymny prohnala celá kariéra už od žáků, když jsem začínal."

Národní tým dosáhl úspěchu, jaký zřejmě přežije věky. Je to nejen první olympijské zlato pro český hokej, ale teprve druhé ze zimních her v historii země. A to na turnaji, kam poprvé směly všechny hvězdy z NHL, a soutěži se proto říkalo turnaj století nebo turnaj snů. Mužstvo navíc postupně porazilo tři hokejové velmoci: Ameriku, Kanadu a Rusko. "Porazili bychom každého," řekl kapitán Růžička. "Ale už není koho, je po turnaji."

Fotogalerie

Ivan Hlinka nerad řeční, a tak životní úspěch shrnul stručně: "Porazili jsme Ameriku, porazili jsme Kanadu a porazili jsme Rusko. Proboha, co k tomu mám říct víc?"

Hokejisté byli dojatí, jak je na dálku podporovala celá země. "Večer jsem si četl ty faxy, co jich sem chodí stovky, a byl jsem naměkko," vykládal gólman Hašek. "Pěkně nás to vyhecovalo."

Celý tým hned po zápase začal šílet nedočkavostí, až bude moci pozdravit davy na Staroměstském náměstí v Praze. "Kolik je tam lidí? Osmdesát tisíc? Panebože," žasl obránce Jiří Šlégr.

Rozjaření hráči měli málo času na oslavy přímo v Naganu. Ráno je čekal odlet speciálem, který čekal v Tokiu. "Jen abychom domů vůbec doletěli," varoval Jágr. "Na palubě bude určitě alkohol, aby nás nemuseli vynášet. Nebo abychom nemuseli přistát nouzově v Rusku. Tam by nás asi žádné davy nevítaly."

Česko - Rusko 1:0
Branka: 49
. Svoboda. Rozhodčí: McCreary (Kan.). Vyloučení: 4:2. Bez využití. Diváci: 10 100. Třetiny: 0:0, 0:0, 1:0.
Česko: Hašek - Šmehlík, Šlégr, Hamrlík, Svoboda, Špaček, Kučera - Jágr, Růžička, Straka - Ručinský, Reichel, Lang - Moravec, Beránek, Dopita - Hejduk, Patera, M. Procházka
Rusko: Štalenkov - D. Mironov, Gusarov, B. Mironov, Kasparaitis, Gončar, Kravčuk, Juškjevič, Žitnik - P. Bure, Žamnov, Kamenskij - Kovalenko, Jašin, Fjodorov - V. Bure, Němčinov, Krivokrasov - Morozov, Titov, Zelepukin

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze