Byl to ročník plný omylů a přehmatů, v němž sehrálo zásadní roli vedení klubu v čele s majitelem Romanem Šmidberským. Ročník, který by všichni aktéři i pardubičtí fanoušci jistě nejraději vymazali z paměti.
O turbulentním dění v hokejovém Dynamu dostatečně vypovídá, že se během pár měsíců hned dvakrát měnili trenéři a jednou generální manažer. Na lavičce začal ambiciózní kouč Miloš Říha mladší, ale po pouhých devíti kolech se musel poroučet, stejně jako generální manažer Ondřej Šebek.
Novým šéfem klubu se stal Pavel Rohlík, jenž k týmu přivedl od mládeže dalšího novice mezi hlavními extraligovými trenéry Richarda Krále. Ten dostal dispozici osmadvacet zápasů; pak Rohlík seznal, že se spletl. Štafetu převzal zkušený Peter Draisaitl, což se ukázalo jako první opravdu povedený krok.
Na střídačce Pardubic se v sezoně protočili Miloš Říha mladší, Richard Král a Peter Draisaitl.
Hodně bizarní epizodku naopak představuje prosincové působení bývalého zápasového moderátora Aleše Javůrka na postu marketingového manažera. Rohlík, který jej do funkce instaloval, mu v ní dopřál pouhé tři dny - pak spolupráci s Javůrkem ukončil.
Pokud jde o výsledky, brzy bylo zřejmé, že kádr mužstva naráží na svoje limity. Celou sezonu se spekulovalo o tom, zda hráči pod vedením kondičního trenéra Petra Mocka a dalších členů tehdejšího realizačního týmu „neodflákli“ letní přípravu. Podobné úvahy vyvolávaly výkony Dynama v závěrech zápasů; bylo pravidlem, že tým odehrál výbornou první a nezřídka i druhou třetinu, ale pak zvadl a poztrácel slibný vícególový náskok.
Obrana byla prostupná asi jako rojnice, kterou tvoří jediný muž. Minusy v kolonkách beků byly v základní části vyloženě strašidelné - Šeda a Gregorc -19, Ščotka -18, Bokroš -12... Útočníci přitom v téže statistice nezůstávali o moc „pozadu“ a hlavně až na výjimky v podobě Sýkory s Nahodilem nedávali góly.
Petr Sýkora se jako jeden z mála pardubických hokejistů výrazněji prosazoval střelecky.
Korunu všemu nasadila událost, když klub přivedl na play-out coby jednu z posil prostějovského forvarda Matouše Venkrbce. Ten však směl za Pardubice nastoupit jen do konce ledna, což sportovní manažer Dušan Salfický přehlédl! Možný průšvih byl odhalen nedlouho před úvodním buly klíčového duelu s Litvínovem - kdyby Venkrbec vyjel na led, hrozila by Pardubicím kontumace a odečtení bodů z mače s přímým konkurentem v boji o záchranu...
Dost výčtu katastrof. Na čem lze do budoucna stavět?
Určitě na americkém brankáři Brandonu Maxwellovi, který se v únoru Pardubicím upsal na další dva roky. Na konci základní části a v play-out si sice vybral pár slabších chvilek a musel být i střídán, nicméně bez něj by Dynamo nyní hrálo baráž o udržení v extralize místo Litvínova. Svými pohotovými zákroky zachránil týmu minimálně deset bodů, což bylo ve finální tabulce skupiny o umístění rozhodující.
Pardubický brankář Brandon Maxwell v akci.
Na trenéru Draisaitlovi. Německý kouč je sice svéráz, ale hlavní úkol, se kterým do Pardubic přišel, splnil. I když v základní části to nebyla žádná sláva, v play-out mužstvo pod jeho vedením vyhrálo pět zápasů ze šesti. Teď snad bude mít konečně dost času na to, aby nastolil ten správný „Ordnung“.
Na chuti veteránů odčinit letošní tryznu. Petr Sýkora a Petr Čáslava už věkem dohnali čísla na svých zádech - je jim 37, resp. 36 let. Dalšímu srdcaři Tomáši Rolinkovi je rovněž 36 roků. Kdo ví, jestli některý z nich před sebou nemá poslední sezonu ve vrcholovém hokeji; ani jeden by se však jistě nechtěl loučit letošním propadákem.
