Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Proč padá v NHL méně branek?

6 2003
New York - Oproti minulé sezoně poklesl počet branek vstřelených v jednom utkání. Pár měsíců před očekávanou stávkou to pro NHL není příliš dobrá vizitka. Důvody? Přečtěte si velmi zajímavý rozbor Kevina Allena, jednoho z nejuznávanějších hokejových novinářů v USA.

Téma tohoto týdne bude mít trochu odlišnou formu.

Považuji za vhodné přeložit bez velkých úprav fantasticky zasvěcený sloupek Kevina Allena, který tento týden vyšel na stránkách deníku USAToday.  Allen je jedním nestorů o hokeji psané žurnalistiky v USA.


Myslím, že pokud bychom se snažili dopátrat viníka současného stavu, proč v NHL padá stále méně branek, museli bychom dospět k podobně dlouhému seznamu obviněných, jaký nabídla Agatha Christie v románu Vražda v Orient Expressu.

Může za to každý. Trenéři. Sami hráči. Osobní trenéři. Hokejové školy. Posilovací stroje. Hokejové kempy. I sami rodiče, kteří všemožně podporují své děti, aby se z nich staly hvězdy NHL.

Vždycky mě pobaví, když slyším, že v NHL působí příliš mnoho týmů nato, aby v ní hráli jen špičkoví hráči. Opak je pravdou. V NHL je až příliš mnoho kvalitních hráčů.

Důvod, proč se technicky zdatní hokejisté dnes po ledě spíše plouží než bruslí, je, že se musí každý zápas a každé střídání protloukat armádou fyzicky vyspělých a fantasticky připravených protivníků.

Zlatá léta osmdesátá

Budoucnost ukáže, že osmdesátá léta byla jednou z nejkrásnějších ér v historii hokeje. Stačí připomenout slavná léta Edmontonu Oilers, jehož hráči téměř při každém střídání nalétali na soupeřovu branku jako stíhačky F15, seřazené do formace.  Tenkrát byly hokejové zápasy přehlídkou přečíslení dva na jednoho, tři na dva. Padala spousta branek.

Pokles branek v číslech

Oproti minulé sezoně je znát pokles průměrného počtu branek na jedno utkání. Zatímco v minulé sezoně padalo v jednom utkání 5.4 branek, letos je to 5.1 branek.

Zdroj: Washington Post



I když to možná vypadá, že si tuhle dobu romantizuju, zároveň si moc dobře uvědomuji, že v dnešní době je zásoba kvalitních hráčů daleko větší. Zní to paradoxně? Pokud sledujete staré zápasy z 80. let, ihned vás zarazí, kolik chyb v obraně týmy dělaly. V obraně hráli podprůměrní hráči, útočníci- a byla jich celá řada- se vůbec nevraceli.

Ale dnes? Kolikrát vidíte, že obránce prohraje souboj jeden na jednoho? Nestává se to tak často. Neznamená to však, že v dnešním hokeji chybí zruční technici. Znamená to, že dnešní hráči jsou lépe trénovaní, lépe připravení a více odhodlaní. Trénink samozřejmě může ze střelce udělat ještě lepšího střelce, ale fakt je ten, že většina současných kanonýrů jsou spíše střelci od přírody, než díky skvělému tréninku. 

Posilovna, správná  výživa a psycholog

Trénink nemá takový vliv nato, jestli hráč vstřelí více branek, hlavní dopad má na hru v obraně. Obecně řečeno, patnáctibrankový střelec se tréninkem nepřemění ve čtyřicetibrankového. Ale z každého hráče se může díky přípravě stát defensivní monstrum, a to je přesně to, o co většina hráčů v NHL usiluje.

To, co dnes vidíme, je zkrátka výsledek zdokonalování tréninku a fyzické přípravy v posledních zhruba deseti letech. Hráči, kteří dnes prorazí do NHL, navštěvují hokejové školy od svých šesti let. Všichni prošli výcvikem silového bruslení (v originále "power skating schools"- pozn. J.V.),  posilují dolní končetiny.

Obrana je především o odpovědnosti a plnění danných úkolů. Spousta hráčů tráví letní přestávku dalším zdokonalováním. Navštěvují letní hokejové kempy, do úmoru posilují pod dohledem osobních trenérů a specialistů na správnou výživu. Někteří mají dokonce i sportovní psychology. V historii NHL nebylo více odhodlaných hráčů, než je v dnešní době.  

Navíc, útočníci se snaží prosadit se proti obráncům a brankářům, kteří do detailu znají své sklony a slabiny, protože je mají zachycené na videu, nad kterým strávili dlouhé hodiny. Týmy tak nemají slabiny. I ten nejslabší článek řetězu je vyroben z titanu. Proto v NHL ubývá branek.

Problém není v tom, že kvalitní hráči nedokáží zaplnit místa ve všech třiceti týmech v NHL. Problém je v tom, že doslova každý hokejista je dnes naprosto odhodlán se prosadit, a je k tomu dokonale připraven. Proto většina soubojů jeden na jednoho končí remízou. Dokonce i fanouškové jinak přemýšlejí. Pokud padne branka, v televizi se nerozebírá jak hezká klička to byla, ale kde udělala obrana chybu.

Propusťte trenéry !

Po pravdě řečeno, sami hráči by nebyli úplně proti občas nechat zadní vrátka otevřená a sem tam pár útočníků nechat projít. Ale nemůžou, mají nad sebou snad ještě více odhodlané trenéry. Dnešní trenéři dovedli k dokonalosti různé systémy a herní varianty, které tak spolehlivě dusí talentované útočníky.

Úkolem trenéra není naučit své hráče dávat víc branek. Jeho úkolem je zaručit, aby jeho tým vyhrál. A to se děje dnes především díky obraně.

Těžko hledat na závěr nějaké řešení. Mezi generálními manažery chybí shoda, jakým způsobem zvýšit počet vstřelených branek a hru tak zatraktivnit. Na mysl se tak vkrádají nejabsurdnější myšlenky. Tak jako se v Shakespearově hře Jindřich VI. praví : "první věc, kterou musíme udělat, je popravit všechny právníky", hodí se téměř říct: "první věc, kterou musíme udělat, je propustit všechny trenéry."

I nejlepší útočníci jako Jaromír Jágr se prosazují jen s vypětím sil. Mužstva jako New Jersey (v červeném) dovedla hru v obraně k dokonalosti.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze