Po pádu komunistického režimu a tím i podpory hokeje ze strany armády nebo státních orgánů se nejrychleji adaptovaly celky z průmyslově rozvinutých oblastí. Tradiční moskevské bašty jako Dynamo nebo CSKA skončily v této sezoně až v druhé desítce ruské Superligy, Spartak nebo Křídla Sovětů hrají dokonce druhou nejvyšší soutěž. Naopak čelo tabulky patří Magnitogorsku, Jaroslavli, Kazani, Čerepovci, Omsku nebo Novokuzněcku.
Například Kazaň, která se zajímá o Tomáše Vlasáka, platí svým hvězdám ve statisících dolarů, průměrní hráči si tam vydělají 30-40 tisíc dolarů ročně. Ve srovnání s tím si v sezoně 1999/2000 vydělal nejlépe placený hráč finské ligy Jarmo Myllys 200 tisíc dolarů. Tyto částky nelze srovnávat absolutně, neboť v Rusku se kluby o hráče postarají se vším všudy. Platí mu daně, byt či auto. Proto je pro řadu kanadských hráčů výhodnější hrát v Rusku za průměrnou gáži 50 tisíc dolarů, než mít na farmě jen o něco více a skoro polovinu pak dát na daně.
Prvním cizincem, který nepocházel ze zemí bývalého Sovětského svazu, byl v sezoně 1990/91 Amričan Tod Hartje, jenž v tehdy ještě federální soutěži oblékal dres Sokolu Kyjev. V minulé sezoně už hrálo v Superlize osm Kanaďanů, v tomto ročníku do Ruska zamířil i švýcarský brankář Della Rossa.
Od léta budou hrát v kazaňském klubu německý reprezentant Jan Benda a slovenský útočník Jozef Daňo, Jaroslavl má českého kouče Vladimíra Vůjtka a útočníka Jana Peterka. Ligu posílí i dva Švédové, mezi nimi bývalý reprezentant Oberg.
Ruští mistři za poslední roky
1993 - Dynamo Moskva
1994 - Togliatti
1995 - Dynamo Moskva
1996 - Togliatti
1997 - Jaroslavl
1998 - Kazaň
1999 - Magnitogorsk
2000 - Dynamo Moskva
2001 - Magnitogorsk
