Pletka, Balaštík a další. Aneb kdo ve finále nejvíc štve soupeře

Stoupne si před branku a čeká, až do něj soupeř strčí, aby mohl spadnout na gólmana. Nebo osekává protihráče do nekrytých míst. A taky rád přihraje pád, aby vytvořil tlak na rozhodčího. Zkrátka rád vymýšlí všelijaké fígle, kterými pomůže svému mužstvu blíž k triumfu.

NEOBLÍBENÝ ZE ZLÍNA. Jaroslav Balaštík budí u soupeřových fanoušků negativní emoce. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Hokejoví provokatéři mají své místo v každém týmu, bez nich k vysněnému cíli tak snadno nedojdete. Jsou vidět i ve finále extraligy. Jde o hráče, kteří dráždí nejen fanoušky, ale hráče soupeře.

Kdo budí emoce

Václav Pletka: Dotírá na brankáře, jehož chce všemožně rozhodit.
Petr Vampola: Fanoušky soupeře irituje menší ochotou ustát souboje.
Michal Dvořák: Soupeři o něm tvrdí, že verbálně provokuje.
Jaroslav Balaštík: Prototyp hráče, který vyvolává nenávist. Podle soupeřů používá nefér praktiky.
Petr Leška: Je ve škatulce simulant. Soupeře dráždí věčným úsměvem a schopností být vždy nad věcí.
Petr Čajánek: Snadno se rozčiluje a příliš často jezdí za rozhodčími.

"Jejich úkolem je rozhodit protihráče natolik, aby nepodal optimální výkon," popisuje hokejový analytik Martin Hosták.

V play-off je například klíčové vyvést z míry brankáře, jenž zásadně ovlivňuje celkový výsledek. Proto ve Zlíně nemohou vystát plzeňského Václava Pletku. Právě on přijal nevděčnou roli muže, který bude dotírat na gólmana.

"Je to součást taktiky. Trenéři dobře vědí, že před bránou musí hrát na hranici pravidel. Pak vždycky dojde k nějakému střetu, v tu chvíli je jednoduché spustit dramatickou scénu. To k tomu patří. Brankář, který bude mít klid na práci, všechno chytne," říká Hosták.

S Pletkou ztratil ještě v základní části nervy budějovický brankář Jakub Kovář: ve vzteku do něj kopl a dostal stopku na pět zápasů. Ve finále se málem nechal unést i zlínský Sedláček. Nechybělo mnoho a Moravané měli velký problém.

Na druhé straně budí emoce zase útočník Jaroslav Balaštík, kvůli němuž ztrácel hlavu ve čtvrtém utkání série plzeňský veterán Vlasák. Zlínský útočník se v extralize netěší dobré pověsti.

"Ale pro své mužstvo je platný. Je nepříjemný, obránci ho nemají rádi. Navíc když dojde k potyčce, tak se schovává a furt někde něco poštěkává. Není to žádný svatoušek, na druhou stranu i on schytá spoustu ran," všímá si Hosták.

PROČ NEPÍSKÁŠ? Plzeňský útočník Václav Pletka se rozčiluje, že byl faulovaný.

Řada hráčů však doplácí na špatnou pověst z minulosti. Příkladem může být zlínský Petr Leška, který je u většiny fanoušků ve škatulce simulant. Té nálepky se už nikdy nezbaví, ačkoli od podobných praktik dávno upustil. "On moc dobře ví, že pár pádů přifilmoval. Když teď náhodou skončí na ledě, tak si to lidi vyloží takhle," říká Hosták.

Nenávist se může táhnout i z minulosti. Ve Zlíně rozhodně nepatří k oblíbencům Michal Dvořák. Může za to záležitost, jež se datuje ještě do doby, kdy Moravany vedl trenér Ernest Bokroš. Plzeňský útočník tehdy otevřeně prohlásil: "Zlín nesnáším."

Hosták proto říká: "Popularita některých hokejistů je daná především tím, jak hrajou a vystupujou z dlouhodobého hlediska. Fanoušci si vás všimnou ze dvou důvodů: pokud jste dobrý hráč, nebo pokud porušujete nepsaná pravidla."

Provokace je normální, tvrdí hráči obou týmů

Hledat viníka nebo brečet? To ve finále nechce ani jedno mužstvo. Zlínský útočník Zdeněk Okál to řekl natvrdo: "Provokujeme všichni. Je to play-off a v něm se takhle hraje. V Plzni jsou to třeba Pletka s Dvořákem, kteří využívají svoji nepříjemnost kolem branky."

Právě Pletka řeči o neoblíbenosti u fanoušků nebo protihráčů vůbec neřeší. "Miláček ve Zlíně asi nebudu. A nejen tam. Ale stejně tak pár hráčů ze Zlína rozhodně není oblíbených u nás. Tak to prostě je," říká v klidu.

"V Plzni jsou provokatéři, ale nechtěl bych je jmenovat a brečet do novin jako třinečtí hráči v semifinále. Bez provokací play-off hrát nejde, ale musí to být v normě. Žádné zákeřnosti jsem zatím nezaznamenal," dodal zlínský bek Petr Zámorský.