Přijdou posily
Jak dlouho potrvají oslavy postupu?
Pro hokejisty ještě určitě neskončily. Já jsem v práci.
Chystáte velké změny v kádru mužstva?
Už teď hovoříme s trenérem i manažerem o možnostech doplnění. Ale chci zdůraznit, že jádro dnešního úspěšného týmu zůstává. Všechny hráče jsme sem systémově a řízeně přiváděli a máme je podepsané. Smlouva teď končí jedině obránci Janu Kudrnovi, ale už jsme s jeho agentem jednali o tom, že uplatňujeme právo na novou.
Kolik hráčů chcete koupit?
Tak čtyři pět. Určitě vyzkoušíme víc hokejistů a budeme hledat to nejoptimálnější doplnění, kterým tu partu nerozklížíme. Potřebujeme zase čtyři kvalitní lajny. A dál půjdeme cestou zapojování vlastních odchovanců, to je nejlepší a nejlevnější způsob práce.
Už máte konkrétní tipy na posily?
Největší zájem máme o vsetínského juniora Jiřího Hudlera, který se nám osvědčil už v prvoligovém play off. I on by do Liberce rád přišel. Je to věc jednání mezi kluby. Spousta dalších vytipovaných hráčů je pod smlouvami ve svých současných oddílech a pár jich ještě hraje.
To tedy myslíte hodně vysoko.
Každý mančaft má hráče, kteří potřebují oživení. Po řadě let v jednom mužstvu znamená změna okysličení. Vezměte si třeba našeho bývalého obránce Výborného. Pro nás bylo obrovské překvapení, jak se v Plzni rozehrál.
A neodlákají špičkové kluby naopak hráče vám?
Když někdo bude chtít hráče od nás, jsme připraveni jednat. Ale naším prvotním zájmem je udržet tým v současné podobě.
Změnu trenérů asi neplánujete.
To v žádném případě. S hlavním trenérem Jandačem jsme prodloužili smlouvu. Po tom, co letos s týmem předvedl, mu předpovídám hvězdnou budoucnost. Je to trenér, který má jasný rukopis a je nesmírně zdatný v teorii. Ukřičeným trenérům už by mělo odzvonit, tihle mladí půjdou hodně dopředu.
A druhým trenérem zůstane Jaroslav Nedvěd?
Ano. Dvojice Tichonov-Jurzinov se nemění.
24 milionů bude málo
Kolik stál provoz klubu v první lize?
Rozpočet klubu HC Bílí Tygři činil čtyřiadvacet milionů korun. V tom je zahrnuto nejen první mužstvo, ale i mládežnické celky už od přípravky.
Podílí se na financování hokeje i město Liberec?
Na samotnou činnost nepřispívá město ani korunu. Radnice hradí provoz zimního stadionu, který přijde ročně asi na deset milionů. Myslím, že je to moudrý systém. Všechna města by měla podporovat sportoviště, nikoli přímo sportovní oddíly. Není dobré, aby byl sport přímo závislý na politice.
Bude pro extraligu potřeba rozpočet navýšit?
Ano, bohužel. To je nepříjemná součást našeho úspěchu. Ale vím, že existuje řada firem, které nestály o první ligu, ale o extraligu už zájem mají. To je naše šance.
Kolik z rozpočtu kryje vaše stavební firma Syner a kolik menší sponzoři?
Vyčíslit by se to dalo, ale není to důležité.
Je to přes polovinu?
Řeknu to takhle: Kdybychom to dělat nechtěli, tak to neděláme.
Starý stadion nestačí
Už delší dobu se hovoří o výstavbě nové multifunkční hokejové arény. Jak daleko jsou její přípravy?
Je potřeba říct, že nositelem tohoto projektu je město. My samozřejmě dáváme všemožné připomínky, co by měl stadion splňovat. Nejde jen o samotnou arénu, ale i o další tělocvičny. Část projektu je nyní ve fázi vydávání stavebního povolení. Liberecké zastupitelstvo by se mělo problémem zabývat na konci května. Z toho pak vyplyne odpověď na otázku, jak reálná je výstavba tohoto sportoviště a jak se případně bude financovat.
Do premiérové extraligové sezony však vstoupíte ve staré hale. Odpovídá standardům nejvyšší soutěže?
Všichni víme, že české haly ze šedesátých a sedmdesátých let dnešním nárokům nestačí. Všude na světě se vytváří prostředí, aby se tam dobře cítili lidé. Kdežto u nás, když je minus patnáct venku, tak je v hale strašná zima. Když je vedro, tak tomu odpovídá i teplota a kvalita ledu uvnitř.
A nestačila by modernizace stávajícího stadionu?
Možnosti modernizace už jsme vyčerpali. Udělali jsme velkou rekonstrukci chlazení, kde je nyní minimum čpavku. Opravila se střecha, stadion se zateplil, vznikla nová posilovna. Zkulturnilo se prostředí pro sponzory, postavily se kanceláře. Nová hala by byla sice na počátku dražší, ale vytvořila by komfort, do kterého se bude za dvacet let chodit. Starý stadion za patnáct let už rozhodně stačit nebude.
Sousedská výpomoc
Bude pokračovat spolupráce s druholigovým Jabloncem?
Jsme s ní velice spokojeni. V Jablonci se prostřídalo sedmnáct našich mladých hráčů. Například obránci Kočí s Moravcem se tam také rozehrávali a jak dobře pak v našem dresu hráli na konci sezony.
Jste v kontaktu i s jinými kluby?
Vedle nás leží Mladá Boleslav, která bude mít první ligu. Někteří naši hráči, kteří nebudou mít na nejvyšší soutěž, by mohli hrát v Mladé Boleslavi. Náš manažer Jech už se chystá k příslušným rozhovorům.
Aby lidi neřekli, že jsme nýmandi
Vzpomenete si ještě, kdy jste do libereckého hokeje vstoupil?
Počkejte... Bylo to v květnu roku 1994. Tehdy jsme si vytkli za cíl postup do první ligy. Cíl jsme splnili.
Napadlo vás tehdy, že Liberec jednou zamíří do extraligy?
Znáte to, když máte páté pivo a sníte o budoucnosti, tak vám ani ta extraliga nestačí. Ale pak přijde probuzení. V Mladé frontě jste vloni v létě udělali první rozhovor s Honzou Ludvigem, který se vrátil z Ameriky a pronesl větu: Do roka chci extraligu. Bylo velice důležité, že to takhle pojmenoval. I v tom pojmenování je jeho přínos, přestože naše spolupráce neskončila zase takovým úspěchem.
Mimochodem, proč se Ludvig v průběhu sezony opět vrátil za oceán? Počítalo se s ním přece do vedení klubu.
Když jsem byl na cestě v zahraničí, zavolal mi, že si musí nechat zraněný prst operovat v zahraničí. Pak už jsme spolu jen telefonovali. Zavolali jsme si i po našem postupu do extraligy. Je taky šťastný, akorát ho samozřejmě mrzí, že u toho není. Taky bych rád řekl, jak moc mě mrzí, že se postupu nedočkal náš viceprezident Jaroslav Kasík, který před týdnem zemřel. Byl to právě on, který podržel liberecký hokej v nejtěžších dobách.
Jaké ambice vlastně budete mít v nejvyšší soutěži?
První rok budeme myslet na udržení a na lidi, kteří hokeji v Liberci fandí. Aby ti, kteří nás teď nosí na ramenou, po příští sezoně neříkali, že jsme nýmandi a v extralize nemáme co dělat.
