eho kvalit si všimli také odborníci, dostal se do užší nominace na cenu pro nováčka roku. „Užívám si titulu, individuální cena by potěšila,“ poznamenal.
Sedmadvacetiletý útočník získal své druhé zlato. Poprvé se radoval před sedmi lety v Trenčíně. „Zažívám nejkrásnější chvíle v kariéře, je to zkrátka neuvěřitelné,“ rozplýval se radostí po rozhodujícím vítězství nad Slavií Praha. „Příjemné je, že titul jsme získali doma. Pocity jsou pak mnohem hezčí, než kdybychom slavili venku,“ dodal.
Během sezony si Barinka vydobyl dvojí pověst. Uznání za herní kvality, ale také kritiku za to, že se po zákrocích soupeřů příliš ochotně klátí k zemi.
„K hokeji to patří. Rozhodčí často nepískají záludné zákroky, takže musíte spadnout,“ vysvětlil. „Od nikoho ve Zlíně jsem se to neučil, stejně jsem hrál i na Slovensku.“ Ve vyřazovací části se mu nejvíce dařilo proti Plzni.
Zřejmě nejlepšímu brankáři české ligy Romanu Málkovi nasázel čtyři branky. Největší parádu si však schoval pro druhé finále se Slavií. V prodloužení zesměšnil krajana Graňáka a v pádu zavěsil.
„Nejtěžší pro nás však bylo čtvrtfinále s Třincem. Na začátku play-off měli všichni hodně sil, série byla velice vyrovnaná,“ připomněl.
Barinka patří mezi kandidáty slovenské reprezentace. Jenže ho trápí bolest kolena. V závěru základní části kvůli zranění vynechal čtyři zápasy, v play-off nescházel ani jednou.
Cítí však, že si potřebuje aspoň na týden odpočinout. „Rád bych si zahrál na mistrovství světa, záleží na trenéru Hossovi.
Ale pokud mě do národního týmu povolá, musím se s ním domluvit. Nutně potřebuji pauzu,“ řekl.
