Přesto, berete angažmá v Plzni jako velkou výzvu?
Jistě, tohle říkají všichni trenéři. O tom je naše práce. Každé angažmá je výzvou, chceme být úspěšní a v klubu vydržet co nejdéle.
Jenže trenérské křeslo v Plzni je hodně žhavé. Za posledních pět let vedlo tým šest trenérů.
Vidíte, v tom Plzeň konkuruje fotbalové Spartě, že? (smích) To prostě k tomuhle řemeslu patří. Já jsem v kariéře nedodělal sezonu dvakrát. Jako asistent na Spartě a pak v Ústí jako hlavní kouč. Byl jsem odvolán devět kol před koncem základní části z prvního místa...
Teď jdete do neznáma?
Vůbec ne, plzeňský hokej mi není vzdálený. Třeba Málka jsem vedl před lety v Berouně, Benáka s Dvořákem v mládežnických reprezentacích. Vím, do čeho jdu a ohromně se na tu práci těším.
Jak tedy hodnotíte sílu kádru?
Statistiky z uplynulé sezony jsou jednoznačné. Velký potenciál v útoku, problémy v obranné fázi.
A také mizerná disciplína.
Plzeň hraje agresivní hokej plný osobních kontaktů, to při úzkostlivém pískání rozhodčích přináší fauly. Neúmyslné i ty zbytečné. Souhlasím, že herní disciplína je základ všechno, bez ní nelze být úspěšný. Budeme na tom pracovat.
Jak vzpomínáte na Plzeň jako trenér soupeře?
Nejezdilo se mi sem nikdy dobře. Skvělí diváci dokáží vytvořit výbornou atmosféru, i na tu se těším. Na druhou stranu vím, že umějí být na svůj tým i trenéry přísní. (úsměv)
Jakou máte představu o posílení extraligového týmu.
Útok je v podstatě podepsaný, řešíme dvě jména v obraně. Defenzivní beky, šikovné na puku. Věřím, že jednání dobře dopadnou, i když situace na trhu je složitá.
Budete o plzeňském hokeji diskutovat s některým ze svých předchůdců?
Určitě. Sednu si s Jirkou Kučerou, máme dobré vztahy a rád si poslechnu jeho postřehy z uplynulé sezony. Těším se i na Marka Sýkoru, se kterým léta komunikuji. Na skvělé trenéry jsem měl vždycky štěstí. Ale konečný názor si musím vytvořit sám a úspěch Plzně bude záviset jen na nás s Milanem Razýmem.
