Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hubáček je po třech letech zase v Jihlavě: Jako bych ani nikdy neodešel

Radek Hubáček (uprostřed) v dresu Jihlavy, archivní foto | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

3 2017
Měl pocit, že poslední tři roky snad vůbec nebyly. Hokejový útočník Radek Hubáček opustil Duklu Jihlava v roce 2014, od úterka už je ale zase její součástí.

„Abych pravdu řekl, tak když jsem teď poprvé vešel do kabiny, hned jsem se cítil jako doma. Jako bych odtud ani nikdy neodešel. Vrátil jsem se do svého,“ svěřil se s bezprostředními pocity dvaatřicetiletý odchovanec brněnského hokeje, který letošní sezonu začal v prvoligovém Havířově.

Jenže v Moravskoslezském kraji se mu příliš nedařilo, a vlastně ani moc nelíbilo. Z pohledu cestování to bylo všude daleko a ani postavení týmu v tabulce nezavdávalo důvod ke spokojenosti.

„Teď po pondělku bylo navíc jasné, že se v Havířově bude s určitostí hrát jen skupina o udržení. A vzhledem k tomu, že poslední Most už ho v podstatě nemůže ohrozit, se vlastně bude hrát o nic,“ krčil rameny Hubáček.

Žádné váhání, kývl okamžitě

Proto také, když se ozvala Jihlava s nabídkou, zda nechce dokončit letošní ročník spíš v Dukle, ani na vteřinu nezaváhal.

„Samozřejmě, že jsem měl hned zájem. A kdo by taky neměl, když můžete jít do klubu, který má nejvyšší ambice a navíc ho považujete za svůj,“ uvedl.

Co by asi na takové vyznání řekla jeho mateřská brněnská Kometa? „Ta moje Kometa skončila, když v Brně zbourali stadion za Lužánkami. Hrával na něm můj táta a já s bráchou jsme tam taky chodili každý den. Tehdy jsem měl ke Kometě obrovský vztah, ale tady k téhle už moc ne. Nejlepší hokejová léta jsem strávil v Jihlavě, takže za svou beru ji,“ vzkázal.

Navíc starou podobu Horáckého zimního stadionu si bude moct vychutnávat zřejmě ještě dost dlouho. O jeho bourání či přestavbě se v krajském městě Vysočiny zatím jen mluví. A to už řadu let.

„Já mám staré zimáky opravdu moc rád,“ ujišťoval Hubáček. „A když už má být nějaká změna, tak asi taková, jako třeba v Pardubicích nebo v Českých Budějovicích, kde starý stadion jen přestavěli. Nové multifunkční haly se mi nelíbí,“ dodal.

Když Hubáček oblékal dres Dukly naposledy, dařilo se mu. Posbíral spoustu bodů. O to překvapivější bylo potom jeho rozhodnutí opustit ji a vyrazit na zkušenou do ne příliš hokejové Anglie.

„Došel jsem k závěru, že ve třiceti letech je čas na něco nového. Každého hokejistu láká zahraniční angažmá, jiná země, jiná kultura i hokej,“ obhajoval s odstupem času svoji tehdejší volbu. „V Anglii to sice nebylo po hokejové stránce nic extra, ale byla to zajímavá zkušenost. Navíc jsem se několikrát podíval i na fotbal, což je v Anglii parádní zážitek,“ přiznal.

Se Skotem si moc nepopovídal

A v neposlední řadě mohl zapracovat i na své angličtině. „Jo, trochu jsem ji asi vylepšil, i když v kabině jsem seděl vedle Skota, a tomu jsem nerozuměl ani slovo,“ zavzpomínal s úsměvem Hubáček na rok strávený v týmu Bracknell Bees.

Na jednu sezonu si pak odskočil ještě do Německa, ovšem loni se už znovu vrátil na český led. Do už zmiňovaného Havířova, který má ve WSM Lize z pohledu cestování na zápasy jednoznačně nejhorší pozici. „I z toho důvodu jsem za přechod do Jihlavy strašně moc rád. Už se těším, jak v sobotu pojedeme do Kadaně. Kluci budou určitě nadávat, že je to daleko, ale já se budu jen smát, protože tři hodiny v autobuse, to je po zkušenostech s výjezdy z Havířova tak akorát na vypití sklenice vody,“ smál se Hubáček.

Domácí obnovenou premiéru už má za sebou. Ve středu pomohl Dukle v souboji s Mostem k výhře 3:2. Do statistik se sice zatím nezapsal, ale radost z výhry měl velkou. „Já nepřišel do Jihlavy sbírat body, vždycky se snažím hrát hlavně pro tým,“ přesvědčoval zkušený útočník.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze