„Když jsem šel na stadion, tak jsem si na to vzpomněl. Bylo to za Hvězdu Praha v nějaké čtvrté páté třídě a pamatuji si, že to bylo venku, tréninková hala ještě neměla střechu,“ uvedl jednatřicetiletý útočník po prvním tréninku, který s extraligovým Mountfieldem absolvoval ve velké hale ČPP Arény. A dnes se s ním vypraví do Litvínova, kde ho čeká premiéra v hradeckém dresu.
V Hradci poprvé od žáků, v extralize po osmi letech, první soupeř Litvínov. Jaký to pro vás bude soupeř na začátek?
Prakticky o něm nic nevím. Jediné to, že ho trénuje Radim Rulík, a samozřejmě tam znám nějaké kluky. Ale problém to není. Každý tým sice má nějaký systém, ale jinak všude chtějí vyhrávat stejně.
Hradec také, předpokládám, že to byl i jeden z důvodů, proč jste mu dal přednost.
Já jsem hlavně rád, že jsem tady. Konečně po té pauze, která byla dlouhá, vím, kde budu hrát. Těší mě, že jsem právě tady, protože klub má ty nejvyšší ambice a to je to, co mě láká. Já si sem nepřišel zahrát, ale vyhrát! To je ten hlavní důvod, proč jsem se rozhodl právě pro Hradec.
Zmiňoval jste dlouhou pauzu. Za bratislavský Slovan jste v KHL hrál naposledy v říjnu, pak se řešil váš odchod. Proč to trvalo tak dlouho?
Na tyhle věci se musíte zeptat pana Štefla (manažer Slovanu Bratislava - pozn. autor). Celá situace mi přišla směšná a vůči mně celkem nefér.
Mluvilo se o penězích, máte se Slovanem vyřešenou finanční stránku, dluží vám něco?
Já bych na tohle téma moc mluvit nechtěl, nějakým způsobem jsme se dohodli.
Zápasy jste nehrál, trénoval jste vůbec s týmem?
Mně dlouho nikdo nic neřekl, ale hokej hraji už dlouhou dobu, takže jsem věděl, o co jde. Na druhou stranu jsem se snažil trénovat a věděl jsem, že hokej zase hrát budu. A neřešil jsem, jestli to bude za den, týden nebo měsíc. Ve Slovanu jsem trénoval s juniory a s týmem první ligy, za to vše patří můj dík jejich trenérům, že mi to umožnili.
Takže nebudete mít problém hned jít hrát?
Tréninků a suché přípravy jsem měl opravdu dostatek, tam by problém být neměl, ale zápasové tempo určitě bude trošku něco jiného, to se natrénovat nedá. Za sebe můžu říct, že jsem dělal hodně, proto doufám, že nebude žádný problém.
Přicházíte do týmu, který má ambice a kvalitu. Čím mu můžete být prospěšný?
Myslím si, že lidé u nás mě znají pouze z nároďáku a mají mě trochu zkresleného v tom smyslu, že jsem nějaký blázen. Podle mě jsem typ ofenzivního hráče a moje hlavní role je hra kolem branky a v přesilovkách. Chci dělat všechno pro tým, protože výhra týmu je pro mě nejdůležitější. A myslím, že za ty roky nějaké zkušenosti už mám, a i to je tím, čím bych chtěl pomoci týmu.
Co si myslíte, že vás v české extralize po těch dlouhých letech čeká?
Česká liga je super, hrají zde parádní hráči. Jdu sem s pokorou, ale zároveň se nezříkám zodpovědnosti.
Bylo těžké rozhodnout se pro návrat do ní? Byly i jiné varianty?
Trh je letos strašně pomalý, ale nějaké možnosti byly.
Co Hradec? Jak dlouho trvalo, než jste se domluvili?
Volali před pár dny a za chvíli to bylo domluvené.
Řešil jste to i s některým hráčem z hradeckého týmu?
Volal jsem si s Jardou Bednářem, který mi potvrdil, že mě chtějí trenér i manažer, což je pro mě v rozhodování strašně důležité. Zažil jsem několikrát, že mě chtěl trenér, ale manažer ne, nebo obráceně, a to je potom špatné.
Jak jste si užil první trénink v Hradci.
Velmi dobře, hrál jsem se samými výbornými hráči.
Byl jste v útoku právě s Bednářem a Džerinšem. Jak se vám tato varianta zamlouvala?
Byl jsem za ni rád. Většinou kde jsem hrál, tak to bylo se šikovnýma klukama, kterým jsem dělal prostor, a tyhle dva jsou také velmi šikovní. Já tu ale nejsem od toho, abych si říkal, s kým mám hrát.