„Program byl náročný, takže jsem si potřeboval den odfrknout. Ale už se znovu přeorientovávám na extraligu,“ říká čtyřiadvacetiletý Radil.
Skončili jste sice poslední, ale herně to špatné nebylo. S jakými pocity jste se z turnaje vrátil?
První zápas proti Finům byl obrovský skok. Rozdíl v bruslení a taktice byl hodně znát. Oproti extralize se dá říci, že to byl takový šok. Se Švédy jsem si na jiné tempo už trochu zvyknul, a proto už jsem z toho tak překvapený nebyl. Myslím, že týmově jsme hráli celkem dobře. Škoda, že jsme neproměnili šance, protože bychom jinak mohli alespoň jeden zápas urvat a mít více než jen bod. Příležitostí jsme si jako tým vypracovali hodně.
Soupeře už jste měl načtené z minulých akcí. Měl jste výhodu oproti nováčkům, které nominoval kouč Vladimír Růžička?
Člověk si sice říká, jak by to asi mohlo vypadat, ale pak na spoustu věcí zapomene a ve skutečnosti je všechno rychlejší. Ale kdybych to měl porovnat s jarním turnajem ve Švédsku, tak jsem se tentokrát cítil lépe.
Na základě předchozích zkušeností můžete srovnat i styly zahraniční konkurence. Který se vám nejvíce zamlouvá?
Líbí se mi Švédové. Obránci hodně podporují útok a naopak útočníci se vracejí pomáhat do defenzivy. Hrají takový komplexní hokej, takže se skoro nerozlišují posty. Puky si dávají hodně kombinačně. Finové mají podobný styl. A Rusové jedou spíše každý sám za sebe.
Trenéři pozvali na turnaj osm nových tváří. Osobně jste v průběhu také měnil spoluhráče. Jak vám s nimi svědčila spolupráce?
Všechno bylo v pohodě. První zápas jsem hrál se Zohym, což bylo super. Co se týče beků, tak tam se složení točí. Když pan Růžička zahlásí střídání, tak jde na led kolikrát jiná dvojice obránců než předtím. Potom jsem nastupoval vedle Smoleňáka s Birnerem a rovněž s nimi jsem byl spokojený.
Šance jste měl i vy, ale vrátil jste se bez bodu. Co chybělo, abyste se zapsal do statistik?
Nejvíc mě mrzí příležitost proti Švédům. Měl jsem před sebou úplně prázdnou bránu. Viděl jsem to v televizi snad stokrát a nedokážu pochopit, jak jsem to mohl nedat. Tohle se musí proměňovat.
Kde byste viděl další rezervy?
Jednak ta produktivita a pak zkušenosti. V úvodním utkání se každý snažil létat a dávat do hry maximum, co měl. Nechci říci, že bychom byli přemotivovaní, ale občas jsme měli víc podržet puk a řešit situace s chladnou hlavou. Myslím, že v rychlosti jsme ani moc nezaostávali.
