Když přišel do kempu svého nového týmu, měl potíže rozeznat dva zrzavé sourozence ode sebe. „Dannyho a Hanka jsem poznal jen podle tejpy na hokejce. Jeden z nich ji má delší, druhý kratší,“ usmíval se Vrbata.
Na ledě však jejich pozice rozezná dokonale. Jejich hra mu dobře pasuje. Centr Henrik s levým křídlem Danielem Sedinem drží puk a tvoří hru, on sám má za úkol najíždět na jejich pasy a posílat jejich nabídky do sítě. Tak jako v přípravném duelu proti Arizona Coyotes, odkud český útočník do Vancouveru přišel. Canucks sice prohráli 2:4, ale Vrbata dal v pondělí druhý gól v posledních dvou přípravných duelech.
„Bratři Sedinové byli samozřejmě jedním z hlavních důvodů, proč jsem podepsal Canucks. Jsem velký fanoušek toho, jak hrají. Myslím, že to je přesně styl, který sedí i mně. Takže doufám, že to bude fungovat co nejlíp a pomůžeme tím týmu vyhrávat,“ prohlásil v létě boleslavský odchovanec.
Po příchodu do kempu se podle očekávání stal členem elitního švédsko-českého útoku. A vše nasvědčuje tomu, že by v něm měl zůstat.
Pokud Sedinové po o něco slabší poslední sezoně najdou formu podobnou té z předešlých let, bude mít Vrbata velkou šanci vylepšit si střelecké maximimum 35 gólů z roku 2012.
Klíčové samozřejmě je, aby všichni členové nové úderné letky Vancouveru zůstali zdraví. Henrika Sedina letos v zimě paradoxně zabrzdilo zranění žeber, které mu krosčekem způsobil Martin Hanzal, tehdejší Vrbatův spoluhráč a velký kamarád. Švédský centr vynechal olympiádu v Soči i osm utkání NHL a Canucks nepostoupili do play-off.
„Během zápasu jsme tehdy ani nevěděli, že se zranil. Dozvěděli jsme se to až o den později, tak jsem (Hanzalovi) řekl: Co jsi to udělal?“ vyprávěl Vrbata listu Vancouver Sun. „Marty je ve skutečnosti skvělý kluk, tvrdý protivník. Když jsme hráli s Vancouverem, nikdy to nebylo jednoduché. I oni měli kluky, proti kterým nebylo lehké hrát.“
