Bývá zvykem, že obměna trenéra má pozitivní dopad na psychiku hráčů.
Nejdřív přijde šok.
“Byl jsem úplně konsternovaný,“ řekl po úterním propuštění Joela Quennevillea ze St.Louis v deníku Post-Dispatch útočník Keith Tkachuk. Podobně reagovali hráči i ve Phoenixu, který ten samý den propustil uznávaného Bobbyho Francise.
Účinek obou událostí má ještě větší význam v tom, že jak Quenneville tak Francis vyhráli trofej Jacka Adamse a platili za nejuznávanější esa v oblasti taktiky, přípravy tréninků a psychologie hráčů. Jejich výsledky hovoří za vše.
Hráči si tak vzápětí uvědomí, že jejich špatné výkony odnesl někdo, kdo si to nezaslouží. Že jejich vinou je nyní někdo schopný bez práce. Že bude muset zřejmě přestěhovat sebe a svou rodinu do jiného města, zvykat si na nové prostředí.
“My jako hráči bychom se měli cítit zodpovědní za to, co se stalo,“ řekl Tkachuk.
Co však Rangers? Sather, který ještě před týdnem prohlásil, že na střídačce
Proč byli vyměněni? |
Případ Quenneville: Propuštěn ze St.Louis poté, co tým vyhrál jen 7 zápasů od Nového roku a z prvního místa v Západné konferenci spadl až na deváté. Nový trenér: Dosavadní asistent Mike Kitchen. |
Jeho odchod byl novinářům předložen jako organizační přeskupení, stejné, jako, když je ve vedení kterékoliv firmy zaměstnanec přemístěn na jiný post. Sather tak u týmu zůstane a na chod klubu bude mít i nadále vliv. Hráči se s ním budou setkávat i v dalších týdnech. Jeho čin bude mít do jisté míry také výstražný charakter, ovšem logicky v daleko menší míře než v případě St.Louis a Phoenixu.
Pomůže tak změna na postu hlavního trenéra zachránit sezonu? Spíše ne. Sather se měl raději pokusit okamžitě oslovit Quennevillea, Francise nebo jiného zkušeného kouče, čímž by sobě i celé organizaci dal nálepku věrohodnosti.