Opouštíte skvěle rozjeté národní mužstvo. Spolu s vámi do NHL možná odejde i Jiří Dopita, další z tradičních pilířů. Nejste z toho trochu smutný?
Čas prostě pracuje. Jednou se kostra národního týmu rozpadne úplně. To však přijít muselo, vždyť všem už je kolem třiceti. Ale teď tomu ještě není konec, máme před sebou olympiádu a potom uvidíme.
Už jste přemýšlel o tom, kdo by po vás mohl být kapitánem?
To je předčasné se o tom teď bavit, vždyť ani nevím, co přesně bude příští rok. Těžko říct...
Zmínil jste nadcházející olympijské hry v Salt Lake City. Nepřekvapilo vás, že kouč Ivan Hlinka odmítl mužstvo trénovat?
To není moje věc, o takových záležitostech rozhodují jiní. A já to nemíním komentovat.
Pojďme k NHL. Proč nevyšlo jednání s Montrealem? Prý měl slavný tým veliký zájem.
Přístup Montrealu byl pro mě osobně trochu zklamáním. Vedení o mě sice usilovalo dost dlouhou dobu, ale nikdy nepřišlo s nabídkou, která by mě uspokojovala. A Toronto jednalo rychle a chtělo mě. To bylo rozhodující.
Mohl jste se v Montrealu setkat s kamarádem Martinem Ručinským...
Ano, to je pravda. Já však pevně věřím, že se můžeme setkat v Torontu. Je jenom otázka kdy, může to přijít brzy.
I třeba v průběhu nadcházející sezony?
Možné je všechno. Příští rok by to už ale mělo vyjít, Martin bude volný hráč a jistě se ho Toronto bude snažit získat. Zájem o něj je veliký.
Do NHL se vracíte po dvou letech. Co od toho očekáváte?
Vím, na co se mám nachystat. Těžko mě asi něco překvapí, docela se těším. Myslím, že mám za sebou dvě výborné sezony v extralize, navíc dva šampionáty. Takže připravený jsem dobře.
Před chvilkou jste se jednomu fanouškovi podepsal na litvínovský dres. Právě do Litvínova jste se před dvěma lety vrátil s velkým snem vyhrát titul. Jak moc vás mrzí, že se to nepovedlo?
Já se tam jednou ještě určitě objevím. A možná přijde i to vítězství... Sám ale neporazíte nikoho, k tomu potřebujete hráče. Ani letos jim to asi nevyjde, takhle poskládané mužstvo určitě bude slabší než loni.
Valila se na vás po mistrovství světa spousta společenských akcí?
Ano. Byl jsem hodně zvaný, ale musel jsem fakt spoustu věcí odmítat. Takových deset až čtrnáct dní po mistrovství mě přepadla velká únava, potřeboval jsem si odpočinout.
Byl jste někde na dovolené?
Ne, volna jsem si užíval jenom doma.
Právě jste spolu s dalšími mistry světa věnovali nemocným dětem 150 000 tisíc korun. Takových akcí máte za sebou více, už máte tedy spočítané, kolik peněz jste po posledním titulu věnovali na podobnou charitu?
Ne to ne. Ale bylo toho dost, v tomto případě je každá koruna dobrá. Děláme to rádi, hlavně kluci ze zámoří jsou na to zvyklí.
 Trojnásobný mistr světa Reichel při pondělní autogramiádě |
