Dopadlo to úplně jinak: symbol Plzně se po sedmi letech odhodlal k odchodu a vybral si Spartu. Duda zamířil do Ruska.
"Je to tak lepší. Ale určitě jsem před ním neutíkal," tvrdí šestatřicetiletý Řezníček.
Mají hodně společného. Oba dokážou zajímavě vyprávět, mají smysl pro humor. Jsou důrazní, jdou tvrdě za vítězstvím a fanoušci soupeřů je nenávidí. "Provokatér a simulant," zní jejich nálepka. "Rád bych, abyste mě s ním nesrovnávali. Nechci se o něm bavit," reaguje obránce.
Proč jste tedy odešel z Plzně, když to nebylo kvůli Dudovi? V Plzni jste byl šéf, mohl jste leccos ovlivnit.
Vycítil jsem, že potřebuju změnu. Ta parta se nějak rozpadla. S klubem jsme se dohodli, že bych měl odejít. Už i domácí diváci na mě občas křičeli: Jdi do důchodu!
Sparťanští fanoušci vás také zrovna nemilovali. Už jste si představoval, jak vás přijmou?
Ne. Jsem sparťan, budu se snažit vyhrávat pro Spartu.
Měl jste i nabídku z Karlových Varů. Proč jste se rozhodl pro Spartu?
Podepsal jsem, i když mi nabídla míň peněz. Sparťanský trenér Hadamczik se mi ozval, že mě chce do týmu, že mi věří.
Předtím vám trenéři nevěřili?
To ano. Ale pan Hadamczik si mě vybral. V Plzni jsem s trenéry taky neměl problém, ale oni tam byli v jiné pozici.
Kapitán s několika úvazky
V čem se ještě liší Sparta a Plzeň?
Nejvíc v zázemí. To je na úplně jiné úrovni než v Plzni. I proto jsem si vybral Spartu. Tady mají hráči na hokej klid.
To jste v Plzni neměl?
Moc ne. Starali jsme se o diety, vybavení... Třeba účetnictví si dělali hráči sami, ve Spartě stačí nahlásit jen iniciály, o další se nemusíte starat.
Zařizovali jste si ještě něco?
Když byl v Plzni problém, chodili hráči za mnou, ať to jdu vyřídit. Až jsem se naštval, že to není moje práce. Byl jsem jako poradce. Říkal jsem, ať mi ještě dají telefon a budu zařizovat i ubytování na hotelech. Jako sekretářka.
Docela dobrá průprava pro práci manažera.
To jo, ale já jsem chtěl hrát.
Možná budete i ve Spartě hráče zastupovat.
Ne, kapitánské céčko mě už neláká. To je otázka lidí, kteří mají zkušenosti ve Spartě.
No, už jich tady moc nezůstalo...
Obměna týmu je velká, ale mužstvo mi přijde vyvážené. A kdo tu zůstal? Obránce Pavel Šrek, útočník Roman Šimíček nebo třeba Petr Bříza. I když brankář kapitánem být nemůže. Ti umějí komunikovat s trenérem.
Vypadá to, že vy se funkci kapitána přímo bráníte.
Bráním. Šel jsem si sem zahrát hokej.
Měl jste potíže s břišním přitahovačem. Už jste zdravý?
Už je to v pořádku. Cítím se dobře. Schylovalo se k operaci kolena, lékaři mi totiž tvrdili, že je to od toho. Dávali mi obstřiky. Takhle jsme to léčili v sezoně, ale to jsem nebyl v klidu.
Vydržíte být v klidu?
V létě mi to nedělalo problém. Během sezony musím trénovat, i když nejsou tréninky s týmem. Volná neděle mi třeba dělá problémy. Musím pro sebe něco udělat, abych potom neměl potíže v pondělí. Doma mám rotoped, kolo, posilovací stroje.
Vyrazil jste někam na dovolenou?
Tři dny jsem byl v Evropě, ale k moři jsem nejel. Pořád jsem navštěvoval doktory. Řekl jsem si, že když nebudu v pořádku, nepodepíšu smlouvu.
Překvapilo vás něco ve sparťanské kabině?
Jaká je v ní dobrá a přátelská atmosféra.
Už jste se pozdravil s kolegou z obrany Liborem Procházkou? Před čtyřmi lety jste mu ve čtvrtfinále při jednom souboji uhnul a on narazil hlavou na mantinel...
Zasmáli jsme se. Zeptal jsem se ho, jestli se vyzná v Plzni, a on mi řekl, že zná Slovany a Bory, že tam byl na vyšetření v nemocnici.
Můžete hrát spolu ve dvojici. Takové rozbíjecí duo, postrach útočníků. Ani Procházka nehraje zrovna čistě.
Uvidíme, necháme to na trenérech.
Hokejista-podnikatel
Kouč Hadamczik vás přesvědčoval už delší dobu. Proč jste za ním nešel už do Třince či do Vítkovic?
Hrál jsem líp, ale měl jsem dobré podmínky v Německu i v Plzni a byl jsem pod smlouvou.
V roce 1994 jste se prý vykoupil z Olomouce, abyste mohl do ciziny...
Je to tak. Nemohl jsem hrát v Německu, byl jsem pár týdnů v Hämmenlinně. Tak jsem bouchnul do stolu.
Kolik jste za svoje práva zaplatil?
Dost.
Dobře, tak řádově? Statisíce?
Tak.
Tehdy byl olomouckým trenérem právě Alois Hadamczik. Rozhlašoval, že se v týmu sází na zápasy. Bylo to tak trochu i na vás.
Všechno jsme si v pohodě vyjasnili. Já bych to víc nekomentoval. Bylo to nešťastné.
Vlastníte svá hráčská práva. Má to pro vás nějaké výhody?
Při jednání o nové smlouvě to mám jednodušší. Přijdu, poslechnu si nabídku, dám požadavky. Klub za mě nemusí platit tabulkovou cenu jako odstupné.
Znáte tedy právnické kličky, které obvykle mají na starosti agenti?
Smlouvy jsem konzultoval s právníky, ale jinak nebyl důvod.
Není divu, že podnikáte. Investujete do nemovitostí, s bývalým spoluhráčem Radkem Kampfem máte obchod s italskou módou. Jste úspěšný?
O penězích hovořit nebudu.
Vyděláte si víc jako hokejista, nebo podnikatel?
Hokej je pořád na prvním místě. Nejde o podnikání, ale o to, připravit se na to, že hokej jednou skončí. Viděl jsem kluky, co všechno utratili. Měli auta, domy, ale pak museli někam do práce. Spíš jde o to, postarat se, abych peníze dobře investoval.
Existuje něco, za co rád utrácíte?
Neutrácím moc. Ale celá rodina si dopřáváme slušný život. Nic nesbírám, ale žijeme si v pohodě, dojedeme si na dovolenou.
Neúspěšný sázkař
A co to sázení? Kdy jste si vsadil naposled?
(dlouho přemýšlí) Poslední dva tři měsíce určitě ne. Moc tam nechodím. Akorát když začínalo play-off NHL. Na české soutěže nesázím vůbec. Přes zimu na švédskou a finskou hokejovou ligu.
Tak málo? Přitom o vás kolují takové historky...
Dozvěděl jsem se, že manželka jezdila do Přeštic pro miliony korun. Lidská klevetivost nezná mezí.
Co se k vám třeba doneslo?
Lidi z fabrik vykládají, jak jsem vsadil sto tisíc a jel si pro milion, že jednatel plzeňského klubu Haber vsadil sto tisíc a vyhrál šest milionů, aby mohl koupit Sedláka (bývalý plzeňský hokejový útočník - poz. aut.). Vždyť to ani nejde takhle sázet.
Jak to?
Dejte pět remíz a okamžitě si vás v sázkovce vezmou dozadu a budou po vás chtít občanku...
Jaký jste sázkař?
Nic moc. Spíš jsem v minusu.
Opravdu?
Když na první sázku vyhraju, pak prohraju a pak tam zase nejdu. Spíš si hlídám, jestli třeba někdo víckrát prohrál, sleduju výsledky. Je to spíš adrenalin, zábava, jako v kasinu. Nejsem denní sázkař, to je zavazující. Nestojí mi to za to, lidi se dívají divně.
Tady vás ale nikdo nepozná.
Koukal jsem, že jsou sázkovky na každém rohu, ale já tam chodit nebudu.
Přišel jste si do Sparty pro titul podobně jako trenér Hadamczik? Zatím máte jen jeden s Olomoucí.
Mám ty nejvyšší cíle. To je pro mě úspěch. Nemám už potřebu udělat si jméno a šroubovat plat nahoru.
 Hostující Radek Duda tlačí na led Josefa Řezníčka. |
