Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Novinář Chere: 31 let píšu o Devils. Stevens na mě hodil brusli

Rick Chere píše už 31 let o hokejistech New Jersey. | foto: AP

11 2013
Newark (Od našeho zpravodaje) - Mužík se šedivými vlasy a bradkou patří k hokejovým New Jersey Devils už od jejich vzniku v roce 1982. Rich Chere z deníku Star Ledger tvrdí: "Češi jsou mí nejoblíbenější hráči." Eliáš mu laškovně říká Richie. A když ho obr Jágr vezme kolem ramen, vypadá to fakt legračně.

Nechybí ani na jediném utkání Devils. Do jejich kabiny chodí po každém tréninku. Chere za nimi putuje i při jejich "tripech" po stadionech soupeřů. Už 31 let je sleduje z bezprostřední blízkosti.

Psal o trudném období klubu, který byl zprvu v NHL k smíchu. Zažil s ním ale i tři triumfy ve Stanley Cupu.

Jak je těžké trávit s týmem tolik času a zároveň o něm psát třeba i kontroverznější články?
Našly se těžké chvíle. S několika hráči jsem se střetl, třeba se Scottem Stevensem nebo s Martinem Brodeurem. Většinou jsou to fajn kluci, docela chytří. Vědí, co je jejich práce. A když hrají špatně, chápou, že se to prostě v novinách promítne.

Co jste měl za potíže s drsným obráncem Stevensem?
Hodil po mně brusli.

Cože?
Zrovna byl kapitánem, kouč ho trochu kritizoval a já o tom psal. Naštval se: "Když nejsem dobrý kapitán, měli by mě vytrejdovat." Dostali jsme se do hádky a on po mně mrštil bruslí.

Zasáhl vás?
Myslím, že by mě trefil, kdyby chtěl. Letěla kousek vedle mé hlavy. Hodlal mě jenom vyděsit. V průběhu sezony se mi omluvil.

Brodeur vás taky chtěl zastrašit?
Ten měl v jednu chvíli velké osobní problémy…

… ano, docela dramaticky se rozváděl, že?
Tak. Hodně se to probíralo na veřejnosti. A možná proto, že se známe od jeho prvního zápasu v NHL, trochu si vybil vztek na mně.

Co Češi? Jaká s nimi byla práce, když třeba ještě neuměli moc anglicky?
Je zajímavé, že se ptáte. Aniž bych tušil proč, Češi vždycky patřili mezi mé nejoblíbenější hráče.

Vážně?
Jako s prvním jsem se v 80. letech sblížil s Janem Ludvigem. Když emigroval do USA, neřekl skoro ani slovo. A zpočátku se učil posloucháním desek Boba Dylana. Při jednom turné po západním pobřeží jsme si spolu pronajali auto a jeli se podívat na jeho dům.

Jak jste vycházel s Bobbym Holíkem?
Skvěle! To byl můj dobrý přítel. A vlastně pořád je. Párkrát do měsíce si voláme.

Jak jste oceňoval jeho výřečnost a upřímnost?
Velice. Zvlášť v tomhle mužstvu, v němž panuje pevná kázeň a hráči se bojí leccos komentovat. Generální manažer Lou Lamoriello to nemá rád. Bobby se rád dělil o své názory. Nebyl to sice hráč pro první lajnu, ale třeba na prvním Stanley Cupu měl obrovský podíl.

Na rozdíl od většiny hokejistů se též zajímal o politiku, četl a udržoval si všeobecný přehled, že?
Ano, je velice inteligentní. Hodně moudrosti pochytil od svého otce.

Jaké bylo sledovat proměnu Patrika Eliáše z nováčka v tahouna?
Ze současného týmu asi nejvíc respektuju právě Patrika. Máme velmi dobrý vztah. Je to vynikající hráč a fajn člověk.

Jednou Devils jeho dres vyvěsí pod strop arény, souhlasíte?
Určitě. Nejdřív se choval plaše. Vždycky to byl šikovný útočník, dával góly a vytvářel šance. Časem dospěl a dotáhl to až na kapitána.

Tím ale zůstal jen na chvíli, že?
Ano, vyměnili ho. Byla to škoda, protože tehdejší kouč Brent Sutter si ho podle mě málo vážil. Patty si zasloužil větší uznání. Céčko by mu po Sutterově odchodu jistě vrátili, ale on už ho nechtěl zpátky.

Jak na vás zapůsobil "nováček" Jágr?
I když ho znám přes 20 let, moc jsem se s ním nepotkával. Až teď. Je s ním fantastická spolupráce.

Je ochotný?
Pořád. Když hrával za Pittsburgh, provázela ho pověst člověka, který s médii nevychází. Ale od prvního dne v Devils je s ním legrace. Mluví poutavě. Jednou jsem mu po jeho odpovědi řekl: "To je velmi zajímavé!" A on pravil: "Já jsem vždycky zajímavý!"

Co je na vaší profesi nejtěžší?
Teď asi přeplněný program kvůli olympiádě. Není vůbec čas na klidnější a soukromější rozhovor s hráči. Vídám je jen v kabině, kde jsou okolo mě kamery a dalších dvacet lidí. Takže těžko můžu dělat na nějakých sólových projektech.

V příští sezoně to bude lepší, ne?
Doufám!

Často jste na cestách. Jak bere vaši profesi manželka?
Brala si mě, už když jsem tuhle práci dělal, takže věděla, do čeho jde. A já se snažím využít příležitostí, které mi to zaměstnání skýtá. Na cestách vyhledávám zajímavá místa. S hráči vycházím dobře, spoustě z nich můžu kdykoliv zavolat. Tenhle "džob" mě i po 31 letech pořád hodně baví.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze