"Na Slovácích nebylo v zápase tolik vidět zklamání ze semifinálové prohry jako na českých hráčích. To asi bylo dané tím, že Slováci sehráli proti Švédům lepší zápas, než my s Kanadou.
Na Češích bylo v úvodu až moc vidět, že na nich semifinálová prohra s Kanadou ještě sedí. Nevím, jaká byla stanovená taktika, ale Slováci zvládli zápas daleko lépe.
V první polovině zápasu byli Slováci aktivnější a lepší. Od stavu 2:3 přebrali aktivitu Češi. Tlačili se před branku, víc bruslili. Ale při hře pět na pět i v soubojích jeden na jednoho byli Slováci silnější a vyhráli zaslouženě.
Slováci hráli trpělivě z obrany, narozdíl od Čechů se netlačili do bezhlavého útočení. Je vidět, že se od nás hru z dobré obrany naučili, naopak český tým od ní ustoupil, nutil se do útoku a tím logicky vznikaly díry v naší obraně. Sami jsme jim nabízeli brejkové situace. Slováci ve třetí třetině dvakrát najížděli sami a nebýt Vokouna, mohlo být rozhodnuto daleko dřív.
Tým nehrál tak kompaktě dozadu jako v úvodních zápasech na turnaji, dneska slovenským rychlíkům doslova nabízel šance, podobně to bylo v zápase s Kanadou. Na druhou stranu je třeba připomenout, že úvodní zápasy proti slabším soupeřům tým tolik neprověřily, ale například v prvním zápase se Slováky nebo v utkání s Finy ve skupině byla hra naší obrany daleko lepší.
Jenom těžko po zápase někoho z českého týmu vyzdvihnout. Tým možná srazilo zranění bojovníka Martina Straky, který musel odstoupit. Hejduka až do půlky zápasu nebylo skoro vidět. Reichel dal sice gól, ale jinak také na ledě mnoho nepředvedl. Těžko hledat na české straně osobnosti zápasu, prostě tam nebyly. Těžko říct, jestli jim zápas nevyšel, nebo neměly síly a nebo jim prostě jenom Slováci nic nedovolili.
Každopádně výhra Slováků byla naprosto zasloužená a dovedli jí k ní právě největší osobnosti týmu, stačí se podívat na listinu střelců."
